V hotelu u řeky se v úterý večer usadil do pohovky, venku bylo ještě světlo. I to je specifikum lotyšského podnebí. Ale od přírodních krás tady není. „Pro úspěch uděláme maximum,“ hlásí generální manažer, jenž za reprezentaci odehrál 56 zápasů, zazářil hlavně na Světovém poháru v  2004. „Tam mi to opravdu šlo,“ vybavuje si parádní spolupráci s Patrikem Eliášem a Davidem Výborným.

Teď jste poprvé na mistrovství v roli generálního manažera. Zatím všechno běží, jak má?
„Doufám, že jo. Máme za sebou první trénink, kluci se sklouzli. A v pátek do toho jdeme naostro. Vidím, že jsou správně natěšení.“

Jste rád, že máte za sebou náročné období před šampionátem, kdy jste poprvé lanařil hráče z NHL? Bylo to náročné?
„Zas tak ne. Pro mě je to zábava. Jsem moc rád, že můžu být zase u hokeje, oživil jsem si myšlenky. I když je pravda, že se na to dívám z jiné stránky. Když jsem s klukama v kabině, je super, že u toho zase po letech můžu být. Ale každopádně je to jiné. Někdy mám pocit, že jsem pořád hráč... Ale bohužel už ne. Je to pryč.“ (smích)

Takže ani poslední dva týdny pro vás nebyly stresující?
„Neřekl bych. Pochopitelně to bylo intenzivní, byl jsem s hráči z NHL ve spojení, stejně jako s trenérem Jalonenem. V zámoří je to každý rok jiný. Jednou dorazí víc hráčů, jindy míň. Je třeba to chápat. Hraje roli rovněž to, jestli někdo má smlouvu, nebo ne. Chápu, že pro někoho je to obrovský risk. Může to být životní rozhodnutí. Ale taky je to individuální. Jsou kluci, kteří přijedou i bez smlouvy. Jako dřív Pasta (David Pastrňák). Nebo naopak ji někdo má, a stejně nepřijede.“

Jako Pavel Zacha. Čekal jste, že jeho případ opět vyvolá takové reakce?
„Bral jsem to jako součást mojí práce. Doufal jsem, že s námi pojede, určitě by se do mužstva hodil. Ale