Tým Evropy hledá sílu. Hráči se baví anglicky, vznikají nová přátelství
To se takhle sejdou Slovák, Němec a Dán a... a jdou hrát hokej. Tým Evropy bude na Světovém poháru rozmanitou partou různých národností, která bude na velkém turnaji zajímavým hybridem. Taková sestava se ještě nikdy nikde nepředstavila a už teď je velmi zajímavé ji sledovat. Jak to vypadá v šatně, kde se vyskytuje hned osm národností?
Kouč Ralph Krueger si před pondělním srazem svého týmu dal hned pro začátek jasný cíl. Bude potřebovat, aby jeho parta byla soudružná a tomu hodně pomůže, když si všichni budou rozumět. Před halou ale slyšel slovenské hokejisty mluvit slovensky, Švýcaři s Němci zase mluvili němčinou...
"Ale jak se vstoupilo do šatny, každý automaticky mluvil anglicky," chválil si po prvním tréninku pyšný trenér, který rázem cítil fragmenty skládajícího se týmu.
Mužstvo se sestává ze šesti hráčů Slovenska a Německa, čtyř Švýcarů, tří Dánů a jednoho Francouze, Nora, Rakušana a Slovince. Všichní válí v NHL, znají se tedy minimálně od pohledu a mnoho z nich se potkalo během reprezentačních či týmových akcí na jednom ledě. Přesto jako první přijde na řadu seznamování.
"Máme pár dní čas, takže se snažíme poznat a spřátelit. Chceme tu vytvořit něco, na co bychom mohli být hrdí a představit se jako tým v dobrém světle," řekl pro NHL.com jeden z očekávaných lídrů a asistent kapitána Anžeho Kopitara Zdeno Chára.
Rozhodně něco předvedeme, říká Švýcar Josi
Celý tým se pohromadě ještě nesešel, až se tak stane, půjde o solidní partičku, to se nenechte zmást. Tým Evropy sice není zrovna favoritem na celkové vítězství, vlastně jde spíš s Českou republikou o největšího outsidera, ale potenciál v šatně je velmi slušný.
"Máme plno výtečných hráčů," řekl Roman Josi, čtvrtý nejproduktivnější obránce poslední sezony NHL. "Musíme se prostě jenom sehrát. Nejsme zrovna favoriti, nebude na nás tak velký tlak, ale rozhodně tu něco předvedeme," varuje švýcarský zadák, který v zámoří slouží Nashvillu.
Krueger navíc ve svém týmu bude sázet i na další vlastnost, hlad po výhře. Drtivá většina z jeho svěřenců nepochází z velkých hokejových zemí, na mezinárodní scéně museli často protrpět řadu porážek a i cesta do zámoří pro ně mnohdy nebyla lehká. Na tlak jsou tedy dobře připraveni.
"Já jsem třináct let trénoval Švýcarsko a pokaždé, když jsme porazili nějakého favorita, bylo to pozdvižení a překvapení. Tady to taky necítím," řekl trenér a dal najevo, že jeho tým nebude tlupa otloukánků. "Každému se tady můžeme postavit čelem," burcuje.
