Hokejový národní tým získává novou podobu, tedy jeho velení. V úterý se ke kormidlu dostal Vladimír Růžička, jenž nahradil Aloise Hadamczika. Jméno Josefa Jandače v seznamu nečekejte, neboť tahle sázka nevyšla. Na mistrovský titul nažhavená Sparta svého stratéga odmítla pustit a ani sám kouč se nechce nyní nechat vyrušovat jinými zájmy než klubovými.
Nicméně za rok může být vše jinak. Jak známo, Česko hostí mistrovství světa a to je velké lákadlo nejen pro hráče. A v tom případě by mělo platit, že v permanenci by měli být i nejlepší tuzemští odborníci.
Podle mnohých tedy i 45letý Jandač. Záleží hlavně na Růžičkovi, s nímž Jandač zažil zlaté mistrovství světa 2010. „Růža mě zná a ví, co mu můžu nabídnout. Čili kdyby potřeboval pomoc, určitě bych neřekl ne. Samozřejmě za předpokladu, že by s tím neměl problém klub,“ reaguje kouč Sparty v rozhovoru pro iSport.cz.
„Já bych do toho šel, s Růžou mám velmi dobrý vztahy, kdyby zájem měl, nebránil bych se… Ale absolutně se nikam necpu, to není můj styl. V podstatě nad tím teď vůbec nepřemýšlím.“
V hlavě má především Spartu, ale ani Josefu Jandačovi nemohlo uniknout, co vše se dělo kolem národního týmu před olympiádou v Soči i po ní. A třeba na mediální přestřelky některých hráčů s Aloisem Hadamczikem má svůj názor.
„Přijde mi to zbytečný, ať už ze strany hráčů nebo trenéra. Vy (novináři) se v tom logicky hrabete, je to vaše práce, ale vždycky záleží na hráčích a trenérech, kam až vás pustí. A na moje gusto si vás pouští k sobě až moc blízko,“ domnívá se Jandač, že všichni obyvatelé kabiny by měli držet jazyk víc za zuby.
A naprosto přesvědčený je o tom, že by v českém hokeji měla panovat větší důvěra v lidi, které se o reprezentační soubor starají. „Protože ti pro zdar nejspíš udělali maximum. Nejde jen o Lojzu Hadamczika, ale o všechny trenéry a vůbec členy realizačního týmu. Na každým bychom našli něco, včetně mě. Obecný veřejný mínění na olympiádách a mistrovství světa by mělo být takový, že tomu do poslední chvíle věříme a turnaj hodnoťme až na konci. Ale zase, reálně. Já třeba už český hokej mezi absolutní špičku neřadím. Podle toho bychom měli přistupovat k hodnocení.“
Sám zažil kritiku, která se na tým a jeho velení svrhla po propadáku ve Vancouveru 2010, kde Češi s klikou přelezli osmifinále. A následně za další tři měsíce byl s Růžičkou po zlatém MS v Kölnu veleben.
„Moje vnímání úspěchů či neúspěchů se moc neslučuje s tím, jak se tady často popisuje. My jsme v hokeji buď velcí hrdinové, nebo naprostý kreténi. Nic mezitím. Buď je to supr, anebo úplně v prdeli. Málokdy se hodnotí, že to bylo slušný vystoupení, ale klíčový zápas se nezvládl proto a proto…“
Obsáhlý rozhovor s Josefem Jandačem čtěte v pátečním deníku Sport
