Není prvním, ani posledním, který na vlastní kůži zjišťuje, jak nebetyčný rozdíl je v tempu české extraligy a mezinárodního hokeje. Ale když vám o tom Tomáš Hyka vypráví, cítíte z něj pokoru. Mladoboleslavský útočník by se mohl přiřadit k zástupu hráčů, kteří na základě drsného poznání začnou dávat hokeji ještě víc, než doteď dávali. „Hned moje první střídání v Plzni (ve čtvrtek proti Švédsku) mi přišlo snad o dva levely výš než extraliga. Když to zjistíte, hned vám dojde, že je třeba hodně, hodně pracovat, abyste na mezinárodním hokeji mohli uspět,“ vykládá 23letý útočník, který se dnes od 16.30 na turnaji Karjala postaví Finům do čtvrté formace s Bulířem a Lencem.
Jak si v roli nováčka užíváte přítomnost u národního týmu?
„Užívám si ji moc. Čtvrteční jsem si užil ve velkém stylu, první start za áčko a hned výhra… Byly u toho velké ovace a já byl strašně spokojenej a rád, že jsem šanci dostal. Hrát první zápas a hned před domácími diváky, to je něco neskutečného, diváci v Plzni byli fantastičtí. Bylo úžasné tam hrát.“
O vašich ambicích hrát za reprezentaci se vědělo dlouho, ale šance přišla až teď. Musel jste si ji vyčekat?
„Doufal jsem, že ten den jednou přijde a jsem strašně rád. Klíčové je pracovat zůstat zdravý. Pak jde i to, že mi v klubu dali prostor se zlepšovat, za což jsem moc rád.“
Můžete posloužit jako příklad ostatním? Třeba tak, že ani dlouholetý juniorský reprezentant nemá zdaleka nic jistého a mezi domácí elitu se dostane jedině tvrdou prací?
„Je to tak, musíte opravdu makat naplno. Já prošel všemi juniorskými reprezentacemi, od šestnáctky po dvacítku, ale dostat se až do áčka je velký skok. Já na to nepřišel hned, až postupem času. Že bez tvrdé práce to nepůjde. Teď to přišlo a jsem strašně rád.“
Do nominace jste se dostal jako náhradník. Nechybělo mnoho a na Karjalu jste se díval v televizi…
„Rozhodně. Já vůbec nečekal, že bych na turnaj jel. Dozvěděl jsem se to v neděli po zápase ve Zlíně, společně s Radanem Lencem jsme byli strašně překvapení a zároveň hrozně rádi za šanci, kterou jsme dostali. Pro mě osobně byla reprezentace vždycky sen a ten se mi teď plní.“
Cítíte se nejlépe v kariéře?
„Asi to tak je. Po fyzické stránce určitě, hodně jsem zesílil, mám víc zkušeností, prošel jsem kanadskou juniorkou, zahrál si ve Švédsku, teď jsem třetí rok v Bolce, zkušenosti nabírám rok od roku větší. Určitě mi pomohlo, že jsem si to vyzkoušel všude možně. Okusíte jiný styl hokeje, jiný světadíl, můžete to pak prodat kdekoli.“
Máte v Boleslavi našlápnuto k individuálně nejlepší sezoně?
„Našlápnuto mám slušně, patnáct bodů v šestnácti zápasech je fajn. Ale byl bych radši, kdyby se víc dařilo týmu. Výsledky nejsou takové, jaké jsme si představovali, ale naštěstí se držíme v horní polovině tabulky. Když budeme hrát styl hokeje, co loni, výsledky přijdou, věřím tomu. Protože tým máme parádní.“
U vás není problém se dostat do gólových jako spíš proměnit je. Máte pocit, že v tomto směru jdete nahoru?
„Klid v zakončení už mám trošku na vyšší úrovni než v minulých letech. Člověk musí pracovat na koncovce každý den, já se na tom snažím pracovat pořád. Jenže v tréninku je to jiné než v zápase, kde na vás visí dva hráči, a vy musíte zakončit.“
Co očekáváte od helsinského víkendu?
„Bude to něco podobnýho jako v Plzni, rychlý hokej, dva zápasy po sobě je pro mě něco nového, hokej běží ve velkém tempu, je rychlejší, nastupujete proti zkušenějším hráčům, TOP Evropy. Strašně moc se těším, kór ve Finsku, je tu krásná aréna, diváci přijdou. Chceme turnaj vyhrát.“
