Jágrova parta vstupuje do éry strachu
Jindy skáčí na led plní odhodlání a bez strachu. Teď v nich špetka obavy je. Hokejisty nominované na olympiádu dělí od cesty do Vancouveru jen něco přes měsíc. A Jágr se svými spoluhráči mají jediné přání: Nic si proboha na poslední chvíli neudělat.
Tak třeba útočník ruského Magnitogorsku Tomáš Rolinek: Pro něj je Vancouver 2010 životní šance, o letence do Kanady se mu ani nesnilo. Když si ho trenér Vladimír Růžička přece jen vybral, bylo to pro něj ohromné překvapení. Přesto o své cestě na olympiádu mluví pořád opatrně: „Hned po nominaci jsem zašel za spoluhráčem Kudrnou, kde jsme si dali panáka na zdraví. Aby to dobře dopadlo a já na olympiádu doopravdy odjel.“
Není to žádné bolestínství. S trochou nadsázky teď začíná éra strachu. Sebemenší nepovedený souboj může v příštím měsíci zničit Rolinkův sen o olympiádě. Stejně jako v případě jeho reprezentačních spoluhráčů. Čas se teď pro ně dost povleče. A první přikázání bude znít: Hlavně opatrnost!
„I proto si myslím, že nominace na olympiádu by se měla dělat až třeba deset dnů před akcí. A ne takhle dopředu,“ říká dlouholetý reprezentační tahoun Robert Reichel. „Člověk se při hře nemůže moc hlídat. Kdyby se měl hokejista nějak zvlášť šetřit, jeho výkon by pak stál za prd. Ale je fakt, že někde vzadu v hlavě to má zasunuté každý. O olympiádu nikdo nechce přijít.“
O stejnou olympiádu přišla na poslední chvíli i kanadská hvězda Paul Kariya, kterou zranil Američan Gary Suter. V Kanadě kvůli tomu tehdy vypukla hotová hysterie. Kariya měl být jedním z es kouče Marca Crawforda, místo toho si v klidu léčil těžké zranění hlavy.
Zato chicagský brousek Suter do Japonska letěl a pro kanadské fanoušky se stal nepřítelem číslo jedna. Vždyť anaheimského Kariyu v NHL zranil tak, že ho krosčekoval poté, co šikovný Kanaďan vstřelil gól. Marná sláva – někdy můžete být sakra opatrný, ale ani to nestačí.
