Horečky, záchranka, pak do brány. Stezka podobnou divočinu nezažil

Po prvním duelu předkola Generali play off Tipsport extraligy ho odvážela sanitka s vysokými horečkami. Nic podobné vítkovický brankář Aleš Stezka (25) v kariéře nezažil. Druhý duel vynechal, do třetího zápasu v Olomouci naskočil. A odvedl výborný výkon. Pochytal 23 střel, zlikvidoval několik vyložených šancí. Prohru 2:3 ale neodvrátil. Ostravané v dramatické sérii prohrávají 1:2 na zápasy.
Zdravotní problémy nechtěl Stezka konkrétně rozebírat. Nicméně přiznává, že zažil hodně horké chvíle. „Díky bohu za moji ženu, která mi moc pomohla,“ děkoval gólman. „Děti jsou teď taky nemocné, malý měl přes čtyřicítku. A smekám i před kluky, není lehké v tomto hrát.“
Viróza skolila většinu týmu, jak jste na tom byli se silami a rozpoložením?
„Tohle bych vůbec nechtěl rozebírat, to je v kabině. Vedení nějak reagovalo, trenéři taky, já k tomu nechci nic říkat.“
Jak jste se cítil vy osobně v bráně?
„Když to vezmu hokejově, než fyzicky, tak hokejově docela dobrý. Ale dál o tom v play off a v takhle těžké sérii mluvit nebudu.“

Právě vás měla s vysokými horečkami odvážet sanitka, zažil jste podobnou situaci?
„Trenér se k tomu už vyjádřil. Nezažil jsem to, nebylo to moc příjemné. Díky bohu za moji ženu, která mi moc pomohla. Děti jsou teď taky nemocné, malý měl v noci přes čtyřicítku. Vděčím ženě, jak se o mě a děti starala. I její maminka, která je tam s nimi. A moje máma pomáhala na dálku, je zdravotní sestřička. Jsem za to obrovsky vděčný. I našemu realizačnímu týmu. Doktorům, fyzioterapeutům, kteří při nás byli maximálně. I v noci, když bylo potřeba, tam byli pro nás. Už teď jsem na náš tým hrdý. Semkli jsme se, nepoložilo nás to a bojujeme jako jeden tým. A děkujeme i fanouškům, jak nás podpořili. Doufám, že v úterý vyhrajeme i pro ně a všechny ve Vítkovicích.“
Bojovali jste do posledních vteřin, je to povzbuzující do čtvrté bitvy?
„Určitě. Tohle bylo strašně důležité, že jsme zvládli se nějak připravit, abychom vydrželi celých šedesát minut a neodpadli po první třetině. Každý do toho dal maximum, věřím, že to bylo vidět. Díky klukům, hráli parádně, smekám před nimi. Není lehké v tomto hrát. Padali po hubě, snažili se do poslední chvíle. Že se udělá chyba na konci, že se šlo do tří, z toho se musíme oklepat. Škoda. Dvě a půl minuty do konce zápasu jít do tří a inkasovat z toho... Bohužel, rozhodlo to zápas. Nic nebalíme, v úterý je nový den, bude to o všechno. Budeme se snažit sérii urvat, ať ji vrátíme domů. Uděláme pro to maximum.“
Blokujícího Deje po ranách pukem dvakrát málem odnášeli...
„Je to borec, zblokoval to nádherně. Snad bude dobrý a v pohodě. To je přesně obětavost. Tým šlape a maká, jak má, každý se chce pro tým rozdat.“
