Vítkovický Australan Nathan Walker: Já taky nesnáším Spartu!

Aktuálně nejpopulárnější hokejisté Vítkovic? Podle ostravských fanoušků, kteří nedávno vybírali tři největší hvězdy na klubová trička, to jsou Jiří Burger, Viktor Ujčík a… Nathan Walker! Historicky první Australan v české extralize boří zažité hokejové představy.

„Každý má šanci, jen musíš tvrdě pracovat,“ říká odhodlaně talentovaný útočník, jehož největšími vzory jsou Jaromír Jágr a Marián Gáborík. „Pak se ti může splnit každý sen. V Ostravě mi sice hodně chybí slunko a pláže, ale zvykl jsem si. Nakoupil jsem bundy, čepice, rukavice a jsem připravený bojovat.“

Už dlouho se o vás mluví, ale teď jste z vítkovické sestavy vypadl, proč?
„Mám horečku, asi už jsem toho měl dost. Turnaj ve Švýcarsku (Spengler Cup), liga… Zápasy jdou rychle za sebou, asi toho na mě bylo moc. Snad to bude jen tohle, nic vážnějšího, ještě musím k doktorovi.“

Neskolily vás mrazy a sníh?
(usmívá se) „To ne. Už jsem tady pátým rokem, ale je pravda, že zima je mi pořád.“

Napadaný sníh vás nepřekvapil?
„To je v pohodě, já jsem sníh viděl už v osmi letech.“

Ano? Kde?
„V Americe, byl jsem tam s rodinou na Vánoce. To byla má první a nadlouho poslední zkušenost se sněhem. Další jsem zažil až tady v Ostravě.“

To jste vyrazili na Vánoce z Austrálie do Ameriky?
„Starší brácha hrál v Minnesotě hokej, tak jsme se za ním byli podívat. Byla tam pořádná zima. Taky jsem bráchovi hned říkal, že to je hrozné! Jak tady můžeš vydržet? Proč nehraješ na Floridě? Tam by to bylo mnohem lepší…“ (směje se)

Kam to bratr v hokeji dotáhl?
„Bohužel už nehraje, protože se zranil. Dlouho nehrál. Ještě se zkoušel vracet, ale už ho to tak nebavilo a začal se věnovat škole. Z Ameriky se vrátil domů, do Austrálie.“

Jak jste si užil sněhové nadílky ve Švýcarsku, když jste byli s Vítkovicemi na Spengler Cupu?
„Super! Já jsem byl na horách jen jednou na Slovensku, ale to se nedá srovnat. Tolik sněhu jsem ještě neviděl! Ani v Minnesotě.“

Se spoluhráči jste si ve Švýcarsku i zasáňkoval, jaká to pro vás byla zkušenost?
„Parádní. Seděl jsem na sáňkách poprvé v životě a neuměl jsem zabočit doleva, ani doprava. Furt jsem jel jenom rovně. A když přišla zatáčka, přišel i crash.“

Kolikrát jste havaroval?
„Minimálně desetkrát. Ale byla to velká sranda...“

Spoluhráči vám neporadili, jak sáňky ovládat?
„Poradili, ale stejně mi to moc nešlo.“

A co lyže? Ty jste si už vyzkoušel?
„Jo, ty jsem si v Ostravě zkusil. I snowboard. A tohle bylo v klidu, bez problémů. Ono je to totiž skoro stejné jako surfovat v moři. Pohyby jsou podobné, jenom je na lyžích trošku větší zima. A nemůžeš na kopec vyrazit jen v plavkách.“ (usmívá se)

Na lyžích si zase nemusíte dávat pozor na žraloky, ne?
(zasměje se) „To ano. Ale u nás jsou žraloci spíš dole na jižním pobřeží Austrálie.“

Kolem Sydney ne?
„Ale jo, taky tam nějací jsou, ale ne tak hodně.“

Už jste nějakého potkal?
„Naštěstí ne! Pamatuju si, jak mi říkali, že kdybych nějakého žraloka potkal, tak ho mám trefi t na nos. Ale trefujte se v tom zmatku žralokovi na nos… To bych asi nezvládnul.“

Váš ragbyový tým, za který jste v Sydney hrával, se ovšem jmenoval Cranulla Sharks, ne?
„Ano, byli jsme žraloci. Co taky jiného na pobřeží Austrálie? (usměje se) Ragby mě bavilo, ale hokej je zábavnější.“

První Australan působící v České extralize je Nathan Walker z HC Vítkovice • Petr Kotala (Sport)Těžíte na ledě z ragbyových technik?
„Moc ne, protože na bruslích nemůžeš někoho sundat jako v ragby. Ale něco se použít dá, hlavně z fyzické přípravy.“

Nechybí vám ostré ragbyové střety?
„Chybí, ale zatím jsem se vždycky udržel (směje se). Ani na tréninku jsem ještě nikoho nesložil.“

Také měříte jen 176 centimetrů, to není na hokejistu zrovna velká výška…
„Jasně. To víš, že bych chtěl být o pár centimetrů vyšší, ale tohle už se mi asi nepodaří. Tak musím využít jiné věci. Stabilitu, rychlost, střelbu… Menší hráči to mají těžší, o to víc musím makat.“

Když se řekne ragby, i průměrnému fanouškovi se okamžitě vybaví haka – bojový tanec. Umíte ho?
„V Austrálii haku nemáme, to dělají Novozélanďané. Ale není to špatný nápad, vymyslet nějakou hokejovou haku (směje se). Musel bych se ale poradit s kámošema, jestli by do toho šli.“

Šli by?
„No… To fakt nevím, jestli bych kluky z Vítkovic přemluvil. Ale bylo by to hodně zajímavé.“

Na dveřích od juniorské šatny vám spoluhráči vylepili obrázek, na němž haku tančí ragbisté Nového Zélandu. Co tomu říkáte?
„Jo, chtěli mě naštvat. Nový Zéland je v ragby náš největší rival, ale kluci to tam chtějí mít, tak jsem to na dveřích nechal.“

Vy jste jim na oplátku nevylepil do šatny plakát hokejové Sparty?
„Ja tež nesnašim Spartu! (řekl s jasným ostravským dialektem) Takže bych jim tohle do šatny nelepil.“

Nesnášíte?
„Ne, že nesnáším, to asi nebylo správné slovo… Ale Sparta a Ostrava, to je přece velké derby. To už jsem stačil pochytit. Taky Třinec.“

Slyším, že „ř“ vám jde vyslovit hodně dobře, neměl jste problémy se ho naučit?
„Snažil jsem se a šlo to celkem rychle. Sice jsem do školy moc nechodil, jen jednou za týden na češtinu. Ale měl jsem svoji učitelku. A zbytek jsem pochytil v šatně od kluků. Když něco řeknu špatně, tak mě hned opraví. Samozřejmě si taky dělali legraci a něco mi překládali schválně jinak, ale teď už se česky domluvím v pohodě.“

Nathan Walker smutní po jednom ze sedmi gólů výběru Kanady v prvním zápase Vítkovic na Spengler Cupu • www.spenglercup.ch

V předchozích letech jste vždy vyrazil domů alespoň na vánoční svátky. Teď ne. To kvůli Spengler Cupu?
„Ani tak bych nejel.“

Proč ne?
„Minulý a předminulý rok jsem na svátky doma v Austrálii byl a vždycky jsem ztratil fyzičku.“

To jste se doma tak přejedl?
„Ne, jenom jsem byl dva týdny bez tréninku. A když jsem se vrátil, bylo to znát. I cesta je hodně únavná. Jinak jídlo je tady skoro stejné, takže s tím nemám problém.“

I omáčky jsou stejné? Ty přece v Austrálii nemáte, ne?
„To je pravda, svíčková se v Austrálii moc nedělá. Ale tu si stejně moc nedávám, protože knedlíky jsou na mě strašně těžké! Necítím se po nich dobře. Radši si k tomu dám rýži nebo těstoviny.“