Autor parády brněnský Miroslav Holec: Cítil jsem euforii

Jak takhle podařený gól prožívá jeho střelec?
„Všechno to vyplynulo ze situace. Odrazil se tam ke mně puk a viděl jsem, že mám větší rychlost, než obránce, který přede mnou začal couvat. Říkal jsem si, že mu to zkusím prohodit pod hokejkou, protože to byl pravák, a vyšlo mi to. Chtěl mě ještě odtlačit, ale sklouznul mi po zádech. Gólman mi puk ještě chtěl vypíchnout, tak jsem si ho stáhnul a přehodil jsem ho.“

Popisujete to jako běžný každodenní úkon. Co se vám odehrávalo v hlavě poté, co se vám taková paráda povedla?
„Velká euforie. Jako vlastně po každém góle. Lidi na mě asi vidí, že to takhle prožívám vždycky. Každá branka se musí oslavit.“

Kladnu jste definitivně sebral elán. Kde jste viděl další klíčové okamžiky pro vás podařeného utkání?
„Povedla se nám první třetina, třígólový náskok byl důležitý. Pak byl zásadní gól na 4:2. Soustředili jsme se na to, abychom dobře začali, bránili. Chtěli jsme hrát z pevné obrany a to se nám dařilo.“

Naopak, co jste udělali špatně, když Kladno snížilo na 2:3?
„Přestali jsme hrát stejně, jako v první třetině. Kladno zároveň trochu zapnulo a my měli kliku, že jsme dali čtvrtý gól. Jinak by to bylo ještě hodně těžké. Bylo třeba závěr dobře odbránit a zkusit do dopředu jen na jistotu, ne se nějak hnát ve třech, abychom tam propadli.“

Tradičně vás podporovala bouřící aréna. Jak jste vnímal hromové pokřiky hlavně na začátku zápasu?
„To vás ohromně nabudí, už když jdete na led, vidíte, že fanoušci stojí za vámi. Když jste ve hře, moc to ani nevnímáte, ale pak když sednete na střídačku, zjistíte, co se okolo děje. A je to parádní. Nesmíme zase ale být moc přemotivovaní, abychom nedělali nevynucené fauly a nehnali se zbytečně dopředu.“