ROZHOVOR | Dát gól. Sen, který se zdává nejednomu hokejovému brankáři. Málokterému se ale splní. Aby se tak stalo dokonce dvakrát v kariéře, to se podařilo do neděle zatím jen trojici kanadských legend – Martinu Brodeurovi, Ronu Hextallovi a Chrisi Masonovi.
Ode dneška do této exkluzivní společnosti patří i Dominik Furch. Slávistiskému gólmanovi byl v první třetině zápasu v Litvínově připsán gól při signalizované výhodě, kdy obránce Jareš v tísni poslal puk do opuštěné vlastní branky.
„Musíte nastavit beton ve správném úhlu,“ říkal po utkání s cukajícími se koutky Furch. „Tušil jsem, že to tak dopadne, protože Michal Vondrka, který naháněl ve středním pásmu soupeře, se puku nedotkl. První reakcí byl smích, nic jiného v takové chvíli ani nejde.“
Už s tím máte zkušenosti, jistě se vám vybavila situace z října 2010, kdy jste podobným způsobem rozhodl o vítězství Berouna nad Vrchlabím v I. lize.
„Je to náhoda, ale určitě to potěší. Škoda, že nám tentokrát takový gól také nepomohl k výhře. To by byla úplná pecka. I tak mě to bude určitě stát nějakou svačinku do kabiny.“
Jako kluk jste snil, že jednou dáte gól?
„Člověk na to občas pomyslí, ale moje práce s holí zatím není taková, abych přestřelil celé hřiště. Na to musím ještě potrénovat. Třeba se mi to někdy povede, ale jako metu si to před sebe nestavím. Když se to stane, tak to bude vrchol. Brankářský hattrick.“ (usmívá se)
V exkluzivní společnosti kanadských legend však už jste, co říkáte?
„Já bych se tam ještě neřadil, protože tihle borci to většinou opravdu chtěli a dali gól vlastním přičiněním. Je ale určitě příjemné být mezi nimi.“
Nejlepší data z Tipsport extraligy přináší 
