Pro úspěch si necháme natlouct, říká plzeňský veterán Modrý
Play off ho bolí a on je rád. „Ten pocit se nedá ničím zaplatit,“ líčí zapáleně obránce Jaroslav Modrý. Jednačtyřicetiletý plzeňský zadák se chystá na pátou čtvrtfinálovou partii s Kometou a o nadějích Západočechů na senzační obrat série z 0:3 říká s úsměvem: „Je to sport, ne?“
Do rozhodující fáze sezony naskočil kvůli trestu později. O to víc nyní dře, aby se na ledě udržel co nejdéle. Pro postup do finále je připravený riskovat vlastní zdraví. „Musíme mít modřiny,“ říká veterán Jaroslav Modrý, ošlehaný stovkami bitvami v NHL.
V Brně jste odehráli dva hodnotné zápasy, lepší než na domácím stadionu. Souhlasíte?
„Myslím, že jsme byli ve čtvrtém utkání odměněni za pracovitost a touhu po vítězství. Platíme daň tomu hokeji. Necháme si natlouct, abychom byli úspěšní. První dva zápasy jsme spíš hráli na dlouhou hokejku než abychom si nechali natlouct. Oni jsou docela silní, velcí a využívají toho. Musíme mít modřiny, musí nás to bolet.“
Můžete jim to také vracet.
„Ale jo, jenže s chladnou hlavou a bez emocí. Jasně, kdo neustoupí, ten vyhraje. Klobouk dolů před Kometou, hraje dobře a my jsme se jí museli v mnoha věcech vyrovnat. Je důležité, aby to rozhodčí udrželi v relaci fair play.“
„Radek je extravagantní, prostě jinej. Taky se musí ovládat a hrát pro náš tým. Má nějakou nálepku, nese si renomé z minulosti. Rozhodčí se na něj dívají trošku jinak než na zbytek ligy.“
Dá se ta série otočit?
„Je to sport, ne? (úsměv) Na procenta pravděpodobnosti jste dobří vy novináři. Anebo se zeptejte sázkových kanceláří. My si děláme naši prací. Snažíme se odvést to nejlepší pro nás, naše fanoušky a celou organizaci.“¨
Viděl jste situaci, která ve čtvrtém duelu předcházela neuznanému Koresiově gólu na 3:3?
„Zrovna jsem vyjížděl do rohu, měl jsem to za zády. Ale kluci pak říkali, že Koreis dal Kubovi Jeřábkovi docela ránu loktem do hlavy. Pak už jsem jenom viděl Kubu, jak leží. Snažil jsem se ještě zabránit té střele.“
Jak ve svém věku zvládáte enormní zátěž play off?
„Když to bolí, je to krásné. Ten pocit se nedá ničím zaplatit.“
Jak se vám hrálo v nepřátelském brněnském prostředí?
„Nádherný, nádherný. (nadšeně) Fantastičtí fanoušci. Jak u nás, tak v Brně. V sérii se střetly týmy s nejlepšími diváky. Krásná kulisa. Je to fakt bomba, jsou fakt dobří.“
