Nadšení neskrýval, nebylo proč. Martin Růžička padnul na kolena a pumpoval rukama, že si je div neutrhnul. Právě se trefil proti Slavii a byl to jeho 39. gól sezony. Víc jich v historii české extraligy za jeden ročník nikdo nedal. Po bodovém maximu má třinecký kulometčík jen pro sebe rezervovaný i rekord v počtu tref... Navíc vystřelil Ocelářům vítězství 3:1 nad Slavií a jistotu čtvrtfinále.
Když jste překonal rekord v počtu bodů, prý vám to ani hned nedošlo. Co teď v případě gólů?
„Tentokrát mi to docvaklo hned, jsem za to strašně rád. Pro nás tady ale bylo strašně důležité vítězství. Po těch porážkách (čtyřech v řadě) jsme si dokázali pojistit přímo čtvrtfinále.“
Tradičně stavíte výš týmové úspěchy. Spojit ale výhru nad lídrem tabulky a historický zápis, to už je důvod ke spokojenosti, ne?
„Samozřejmě, mám velkou radost. Je to nádhera... O to víc, že jsme poslední dobou neprocházeli zrovna podařeným obdobím, posledních deset nebo jedenáct zápasů, a není jednoduché se z takové situace dostat. Tým ale máme tak kvalitní, že jsme si k tomu něco řekli a odehráli jsme to tady výborně. Ono by se nic nedělo, kdybych ten rekord nepřekonal. My jdeme za úspěchem jako tým. Že se mi povedla takováhle sezona, je nádherné, ale počítají se vítězství. Když potom nepostoupíte do play off, nebo skončíte v předkole, nálada není taková. Ale mám z toho všeho radost, to jo. Je vážně příjemné, že jsem se na taková čísla dostal.“
Po svém gólu jste byl evidentně v euforii. Nespletl jste si ale kotle? Zuřivě jste slavil u toho slávistického…
(směje se) „Ne ne, já ani nevěděl, co dělat, byly v tom emoce. Tak jsem jenom kleknul na kolena a holt to bylo zrovna na tom místě.“
Trefovat přihrávky Bonka s Varaďou je čirá radost, že?
„To je pravda. Venca mě dneska našel výborně, z rohu. Trošku jsem to od něj i čekal, když jsem viděl, jak se kouknul. Jen jsem se bál, aby do té přihrávky protihráč nestrčil hůl, ale prošlo to ke mně, tak jsem do toho jenom plácnul. Bonky s Vencou mají na těch mých rekordech velký podíl, jsou to výborní parťáci. Jsem strašně rád, že s takovými hráči můžu hrát, hodně nám pomáhají i beci.“
Co památeční puk, dovezli vám zase kolegové?
„Jo, někdo z kluků mi ho donesl, tak už ho mám zase schovaný. Doma se na něj určitě nějaké místo najde.“
Pokusíte se v posledním utkání základní části o střeleckou čtyřicítku?
„Budu hrát pořád stejně, zase se budu snažit pomoct týmu, jak jen to jde, abychom i ten poslední zápas vyhráli. Je pro nás výzva, zkusit uhrát proti Plzni nejlepší čtyřku. Necháme na ledě všechno. Domácí prostředí totiž v play off dělá hodně, hlavně kdyby se série prodlužovala do sedmého zápasu.“
Jaký mají vaše rekordy ohlas v kabině?
„Spoluhráči samozřejmě gratulují, je to speciální, ale hokej prostě není o jednotlivcích. Můžeme si tu říkat, co chceme, sám ale nikdy nikdo nic nezvládne. Já klukům teď koupím nějakou svačinku, až bude přestávka, ale jinak to necháme být a budeme se soustředit na play off.“
Bylo těžké v utkání se Slavií udržet emoce? Rozhodčí v jednu chvíli sekali vyloučení na obě strany a nervy tekly...
„Bylo, strašně. Vyloučení bylo vážně dost, slávisté dostali nějaké desítky, my ke konci taky kecali. Tyhle zápasy jsou ale celkově strašně těžké. Slavii jde o prezidentský pohár, nám o čtvrtfinále, takže zápasy jsou vyhecované. To musí každý čekat.“
Nejlepší data z Tipsport extraligy přináší 
