Zlínská ikona Petr Čajánek: Nikdo nevěděl, že přijdu na trénink
Nevylučuje, že už ta jiskra nenaskočí a on se bude trápit. „Stát se to může, jsem si toho vědom,“ říká zlínský tahoun Petr Čajánek, který si po zisku titulu rozmyslel ukončení kariéry. Důvody? Uvědomil si, jak moc má hokej rád a že by mu chyběl. Proto včera opět otevřel dveře do kabiny a vyslechl si narážky na zápisné.
Jak jste dokázal své rozhodnutí tak dlouho tajit před spoluhráči?
„Když jsem sám nevěděl, co bude, tak jsem to ani nemohl nikomu říct. (úsměv) Cítil jsem, kam to směřuje, ale trošičku jsem váhal. Dali jsme si s vedením nějaký termín, do kterého jsem se musel rozhodnout. Ten vypršel v pondělí. Nikdo nevěděl, že přijdu na trénink.“
Tušíte, co vás v sezoně čeká?
„Vím, že sezona po úspěchu bývá složitá. Ale je jednoduché skončit s tím, že si řeknete: Tak jsme vyhráli a můžu to zabalit. Popřemýšlel jsem o tom. Samozřejmě se může stát, že už ta jiskra nepřijde. Ale budu se radovat z každého dalšího dne. Dneska je možné všechno, takže nebudu říkat, že je to můj poslední rok.“
Říkal jste si před lety, že vydržíte hrát do čtyřiceti?
„Když jsem začínal, končilo se ve třiceti. Takže jsem logicky viděl jako nereálné, že budu hrát tak dlouho. Třicátníci mi přišli staří. I proto jsem zvažoval, jestli mám mladým dál zavazet. Přemýšlel jsem o všech hráčích, kteří si zaslouží prostor.“
Přesto pokračujete. Jak vás parťáci přivítali v kabině?
„Ptali se klasicky na zápisné. Uvidíme, co si vybojuju. (úsměv) Něco mě to asi bude stát. Sezona byla strašně dlouhá a Zlín je malé město. V podstatě jsme byli furt v kontaktu. Myslím, že je pro mě ideální, že začínám s přípravou teď. Hokej mám rád a chyběl by mi.“
