Šťastný zachránce Ručinský: Francouz křičel, že mě miluje
Martin Ručinský rozhodl v prodloužení o postupu Litvínova do finále hokejové extraligy. Ne gólem, ale obranými zákroky, kterými na brankové čáře zastoupil gólmana Pavla Francouze a vychytal brněnského Petra Tona. „Byl to klíčový okamžik,“ přiznal 44letý útočník.
Po kličce Hynka Zohorny gólman Francouz odklouzal mimo brankoviště, v němž ho zastoupil Runčinský, kterého Ton dvakrát trefil. „Strašně jsem mu děkoval. Všichni vidíte, jak on po úspěchu touží a nebojí se nasadit vlastní krk, když to na brankové čáře dvakrát chytil,“ pravil Francouz. Ručinský však volil jiná slova: „Křičel na mě, že mě miluje,“ pousmál se olympijský vítěz.
Jak byste popsal moment, při kterém jste v prodloužení na brankové čáře vychytal Petra Tona?
„O tom to je, že když někdo propadne, druhý ho zastoupí. Francík nás držel prakticky celou sezonu včetně play off a tam se situace vyvinula, jak se vyvinula. Puk tam někde za ním vyplaval a já se ho na brankové čáře snažil hekticky odpálit a Petr Ton mě dvakrát trefil. Klíčový okamžik prodloužení. Je to o jedné střele a šťastnější jsme byli my.“
Co se vám honí hlavou bezprostředně po postupu?
„Co vám mám povídat… Jsme ve finále po dlouhých letech, já tu hrál finále ještě v roce 1991, pak v něm Litvínov byl ještě o pět let později. V tomhle bodu kariéry je to úžasný pocit, nehraju pro nic jiného, než abych pro tohle město ten pohár vyhrál. Je to strašně těžké, dřeli jsme celou sezonu, obě série byly nesmírně těžké, i když to výsledkově nevypadá, ale ještě nám zbývá jedna. Emoce jsou, ovšem je potřeba je trochu krotit.“
Do finále půjdete odpočatější než soupeř. Je to výhoda?
„Já se cítím dobře. Musím zaklepat, unavený nejsem. Pobitý trochu ano, ale to nejsem sám. Odpočinek se hodí, orazíme si, potrénujeme a připravíme se na finále. Uvidíme, koho budeme mít. Jdeme dál, ještě není konec, jsme za kuželem, ale zbývá nám jeden krok. Je to sen, za kterým jdeme, ale je to sport. Uděláme všechno proto, aby to vyšlo.“
Přál byste si do finále víc Třinec, nebo Spartu?
„Teď už je to úplně jedno. Oba soupeři jsou velice silní. Podle mě toto semifinále rozhodne až sedmý zápas, ale je nám to opravdu jedno. Koho dostaneme, na toho se připravíme a víc neřešíme.“
Budete favoritem?
„My to bereme zápas od zápasu a vůbec se nedíváme dál. Vše směřujeme jen k tomu prvnímu utkání. Dáme se dohromady zdravotně, odpočineme si a jdeme dál.“
Co říkáte na výkony vašeho spoluhráče z útoku a nejproduktivnějšího hráče play off Robina Hanzla?
„Hraje neskutečně. Před play off jsem říkal, že v těchto momentech se ukazuje charakter a poznáte hráče. V klíčových chvílích, kdy to tým nejvíc potřebuje, tak vystoupil z řady a hraje vynikající hokej. Takhle jsem ho nikdy hrát neviděl. Je silný, rozdává puky a tvoří hru. Vypadá to, že naše lajna je kompaktní a rozumíme si. Petry (Petružálek) je zase střelec. Jen tak dál.“
Kde se to v Hanzlovi vzalo, že své nejlepší výkony podává teď v play off?
„O tom play off je. Musíte přeřadit na jinou rychlost a tohle mu svědčí. Znám ho po celou tu dobu, co jsem v Litvínově, prakticky s ním pořád hraju. Teď udělal krok zase výš a je z něj jiný hráč. Doufám, že takhle bude pokračovat.“
Jste připravený na to, že ve finále bude váš útok pod velkým tlakem a drobnohledem soupeře?
„To se musíte zeptat soupeře, se kterým budeme hrát. My budeme mít nějaký hrací plán a taktické pokyny, které budeme muset dodržovat. Budeme se soustředit na naší hru a jestli nás někdo hlídá, nebo nehlídá, je úplně jedno. Musíme hrát tak, jako doteď.“
Série mezi Třincem a Spartou je mnohem tvrdší. Čekáte, že takové bude i finále?
„O tom to je. Přitvrdilo se, i když v té naší sérii možná ne tak, jako v té druhé. My ale nemáme problém se přizpůsobit jakémukoli hokeji. Máme hráče, kterým to nevadí, a jsme si toho vědomí.“
