Radostí klekl na led, řval vstříc tribunám. Patnáct vteřin před koncem třetí třetiny udeřil v hokejista Vladimír Růžička na stadionu, který musí milovat. V hale, ve které se učil hrát hokej, ve které dlouhé roky vládl jeho otec. Jenže tentokrát byl na Slavii jako host. A chomutovským Pirátům vystřelil extra důležitý barážový triumf 2:1.
Jaké to byly pocity?
„Smíšené. V první chvíli ohromná radost. Vypadalo to, že bude remíza, a dokázali jsme vyhrát. Na druhou stranu si uvědomuji, že na Slavii jsem toho prožil strašně moc. Ale nakonec jsem moc rád za ty naše tři body.“
Vypadalo to, že jste výbuch radosti postupně krotil.
„V ten moment to byla hrozná euforie. Ale vážím si zdejších diváků, kulisa byla báječná, všichni byli slušní. K vynikající atmosféře pomohli i naši fanoušci a já nechtěl dělat nějaké teatrální opičky. Vážím si těch lidí, co sem chodí. Nijak na mě neřvou, za což jsem opravdu moc rád. Nic to však nemění na tom, že hraju za Chomutov a s tím mám cíl postoupit do extraligy.“
Co říkáte na situaci ve Slavii?
„Nechci to hodnotit. Samozřejmě jsem to sledoval celou sezonu, mám v té kabině spoustu kamarádů. Trošku mě to mrzelo, pak přišla i nervozita, že proti sobě budeme hrát baráž. Nicméně teď hraji za Piráty a makám pro ně. Tohle bylo moc důležité vítězství, protože předtím jsme Slavii sice dvakrát opticky přehráli, ale v obou případech padli. Teď to asi bylo vyrovnanější a vyhráli my.“
Nyní je Chomutov v tabulce baráže první, Slavia druhá. Je vaším tajným přáním, aby to tak zůstalo?
„Hezké by to bylo. Budu se opakovat, ale tady jsem se všechno naučil a mám k tomu vztah. Tabulku zatím neřeším. V tom tříbodovém systému jsi jednou nahoře a vzápětí spadneš zase dolů. Může se to ještě hodně proměnit a my můžeme být jen šťastní za aktuální stav věcí.“
Jak těžké je hrát tuhle soutěž psychicky?
„Je to náročné. My možná můžeme být trošku víc v klidu než ta extraligová mužstva. Ale na druhou stranu taky máme jasný cíl a ten tlak cítíme. Jdeme dál.“
Nejlepší data z Tipsport extraligy přináší 
