Fryčera přijetí vítkovických fanoušků potěšilo. Jsem nadšený, děkoval
Dopředu sice hlásil, že na velké oslavy není, ale zájem a přijetí ve vítkovické Ostravar Aréně Miroslava Fryčera (58 let) potěšil. A dojal. Legendární útočník před zápasem s Libercem (3:2) dlouho podepisoval autobiografii Můj divoký hokejový život a pak mezi Rostislava Olesze a Petra Jelínka vhodil slavnostní buly.
Čtěte iSport.cz v Googlu přednostně
Nastavte si iSport.cz jako preferovaný zdroj a naše články uvidíte ve vyhledávání výš.
„Jsem nadšený, kolik přišlo na autogramiádu lidí a jaká byla atmosféra na stadionu,“ děkoval Miroslav Fryčer. „Ale víc než na potlesk, jsem se při vhazování soustředil na to, abych na ledě neupadl,“ dodal s úsměvem.
Původně plánovaná půlhodinová autogramiáda knihy, kterou Fryčer napsal s Lubošem Brabcem, se protáhla. Musela. Zájemců bylo před zápasem tolik, že se na všechny zdaleka nedostalo. Fryčer se podepisoval, fotil a potřásal si rukou s fandy takřka tři čtvrtě hodiny. „Na všechny se teď bohužel nedostane, ale o první přestávce se vrátíme,“ uklidňoval čekající zájemce Petr Handl, prezident klubu.
Ještě před vhazováním pozdravil Fryčer u kabin i vítkovické trenéry a hráče. Dostal od nich na památku všemi podepsaný červený dres s číslem 16. Právě to ve své úspěšné kariéře nosil. Do středu hřiště jej pak doprovodil kapitán Rostislav Olesz.
„Mě pan Fryčer netrénoval, jen jsem se s ním potkával a nechci jen citovat wikipedii,“ usmíval se Olesz. „Je to legenda klubu, zaslouží si respekt za hokej, který předváděl. Když jsem třeba hrál v NHL, tak jsem jej vídal na fotkách v Torontu kolem šatny. Má můj respekt.“
