Sparťan Machovský vychytal svůj bývalý klub: Přivítání jsem ani nečekal
Byl klíčovým mužem Sparty na cestě za body. Pochytal celkem 44 puků. Po dvoubodové výhře byl brankář Matěj Machovský pořádně zpocený. Mohlo za to taky extrémní teplo, které v plzeňské hale vládlo. „Led se mi topil pod nohama, tohle jsem ještě nezažil,“ divil se po vítězství 3:2 v prodloužení vládce pražského brankoviště. Utkání pro něj navíc mělo speciální náboj.
V Plzni jste strávil čtyři sezony. Byl pro vás zápas se škodovkou speciální?
„Samozřejmě. Byl to zvláštní pocit vyjíždět na led jako soupeř. Říkal jsem si, že se na to nesmím soustředit, ale nešlo to. Myslím, že jsem to ale nakonec zvládl dobře a diváci mě taky ušetřili. Všechny ty roky v Plzni byly opravdu super, vděčím jí za to, že ještě vůbec hraju hokej. Ve dvaceti mi dali šanci a věřili mi.“
Nijak vřele vás ale fanoušci nepřivítali.
„Ono když máte to esko na hrudi, tak to asi ani nejde. Nás nevítají nikde. Nic jsem ale nečekal, takže v pohodě. Nadávky jsem slyšel, ale směřovaly spíše obecně na Spartu. Po chvíli už to člověk ani nevnímá. Atmosféra byla ale výborná, taková je v Plzni vždycky.“
Šlo na vás celkem 46 střel, navíc třikrát pomohla tyčka. Jste hodně vyšťavený?
„Jsem fakt unavený. Za tyčky jsem rád, dobrý gólman vždycky potřebuje trochu štěstíčka, aby ten zápas dotáhl k výhře. Já to štěstí měl. Body jsou extrémně vydřené, občas to bylo jako na kolotoči. Hokej z naší strany byl možná místy škaredý, ale i takové zápasy musíte umět vyhrát.“
Takže teď hodíte nohy nahoru?
„Rád bych, ale na to moc není čas. V neděli máme další zápas, v úterý pak další. Měl jsem ale fakt hodně práce. Plzeň má výborný, vyrovnaný mančaft vepředu i vzadu. Taky bych chtěl pochválit jejich brankáře, mají dobrý skauting. Doma si kluci věří, je to na nich vidět. Pro nás je skvělé, že jsme to ustáli.“
Na tribunách bylo ohromné vedro, bylo to stejné i na ledě?
„Ano, bylo to šílené. Tohle jsem snad ještě nezažil. Led se mi normálně rozpouštěl pod nohama, ledaři to v takovém teple nemohli stíhat mrazit. Nečekal jsem to.“
Říká se, že pro brankáře je dobré, když je v tempu. Teď tomu asi tak nebylo, že?
„Přesně. Když se hraje v lednu, je fajn, když jste zahřátý. Tady to bylo ale hrozné. Z čela vám teče proud potu, potíte se tak třikrát víc. Navíc v gólmanské výstroji je hic sám o sobě.“
Jsou z doslova horské plzeňské půdy dva body obzvlášť cenné?
„Rozhodně, hodně cenné! Samozřejmě jsme chtěli vyhrát za tři, do každého zápasu jdeme s cílem ho zvládnout. Jdeme třetinu po třetině, střídání po střídání. Naštěstí to teď dopadlo dobře. Body z Plzně se vozit lehce nebudou.“
