Když do Plzně přicházel, ne každý mu věřil. I fanoušci se ptali: „Zvládne to?“ Zvládl! Gólman Dominik Frodl odchytal skvělou základní část. Teď ho čeká play off, premiérové v extralize. Ve 22 letech. „Ale nejsem z toho nějak vyjančený,“ přiznává sympaťák, který si ve vyřazovací části zachytal už dvakrát v první lize ze Slavií. Dneska se v elitní lize od 19 hodin postaví ve čtvrtfinále proti Olomouci. Jde do tuhého.
Vnímáte, že přichází vaše první extraligové play off?
„Člověk má v hlavě, že je tady hlavní část sezony. Ale zase z toho nejsem vyjančený. Měl jsem nějaké play off na Slavii, puk je pořád stejný. Hráči taky… Takže to nějak neberu speciálně.“
Je i tohle důležitá vlastnost?
„Asi je. Nemyslím si, že by v extralize byl brankář, který by byl mega psychicky labilní, protože to by tady nebyl. Povahy jsou různé, ale většina brankářů jsou flegmatici. Aspoň mně to tak přijde. I když je pravda, že jedna věc je, co řeknou do médií. A druhá to, co mají v sobě… Nechci o sobě říkat, že jsem úplně v klidu, aby to nevyznělo blbě. Ale mám za sebou dvě play off na Slavii, takže to zas až takový rozdíl nebude.“
Čekal jste, že si v Plzni takhle rychle vybudujete silnou pozici? A takovou důvěru?
„To ne. Kdyby mi někdo před sezonou řekl, že budu mít odchytáno 43 zápasů, budu na něj koukat jako na blázna. Jsem za to neskutečně rád.“
Zvedlo vám to hodně sebevědomí?
„Je moc příjemný, když brankář cítí důvěru. Celou kariéru maká, aby se dostal do extraligy. A když se mu to povede, je to i takové trochu zadostiučinění za celou tu dřinu od mládí. Začal jsem hrát ve třech letech, měl jsem sen a cíl. Jsem za to hrozně rád.“
Neměl jste obavy, že se klub během sezony pokusí přivést nějakého zkušenějšího brankáře? Přeci jenom vedle vás jako dvojka působí Bělorus Milčakov…
„Toho jsem se ani nějak nebál. Myslím si, že jsem od začátku chytal docela dobře, neměl jsem moc velké výkyvy, že by mi to tam moc padalo… Až teď ke konci jsme začali dostávat trochu více gólů. Ale popravdě – ani jsem nad tím nepřemýšlel, nechtěl jsem si to připouštět. A i kdyby někdo přišel, tak co? Pracovat bych musel pořád stejně. Potom už by záleželo na tom, kdo by byl lepší. Dima (Milčakov) chytal Ligu mistrů, já extraligu. Myslím si, že jsme oba chytali docela dobře. Že nebyl důvod nikoho přivádět.“
Jistě vás musí ta důvěra těšit…
„Moc si toho vážím! Oni v Plzni mají zkušenosti s mladými brankáři už z dřívějška, nebáli se toho. I díky tomu jsem tady podepsal smlouvu. Potvrdilo se, že se nebojí dát šanci mladým gólmanům.“
Jste připravený i na to, že v play off budete hodně sledovanou personou?
„Tenhle tlak si nepřipouštím. Něco si občas přečtu. Ale nejsem ten typ člověka, který by si z toho něco dělal.“
V čem vám povedená základní část nejvíce prospěla?
„Hlavně mi pomohla v hlavě. Před začátkem sezony se mi moc nevěřilo. Lidi okolo hokeje, fanoušci. Postupně jsem jim dokázal, že to chytat můžu, že na to mám. Přicházeli za mnou i fanoušci, kteří mi to řekli úplně na rovinu. Že se před sezonou báli… Moc lidí první ligu nesleduje, takže vůbec nevěděli, co přijde za brankáře. A že jsou tedy mile překvapení, jak mi to šlo. Navíc si myslím, že Slavia tady v Plzni není úplně oblíbená… (usměje se) Ale věřím, že jsem si fanoušky získal. Myslím si, že mi hodně pomohl i hned první zápas s Libercem. Kdy jsem vychytal nulu a ukázal, že to půjde.“
Neměl jste z toho před sezonou velké obavy?
„Víte, z toho si hlavu nedělám. Co bude, to bude. Co se stane, se stane. Já jsem takový neplánovač. Když se zeptáte mé přítelkyně, tak ta je ze mě na nervy. (usměje se) Vždycky se snaží zeptat: Jak to bude? Co bude? A já na to: Nevím, uvidíme, jak to dopadne… Nechávám to plynout. Zase neříkám, že věřím v to, že co se má stát, to se stane. Ale plno věcí člověk neovlivní.“
Jaké to je působit v mužstvu, kterému šéfuje Martin Straka? A na ledě jsou hráči jako Milan Gulaš nebo Jan Kovář?
„To je fantazie. Ještě čtyři pět let dozadu, když jsem koukal na extraligu nebo na mistrovství světa v televizi, vůbec jsem si nepředstavoval, že bych s takovými hráči mohl hrát. Když jsem byl malý, tak Martin Straka válel v NHL… Skvěle v lize hrál i Vlasy (Tomáš Vlasák), ten je tady se mnou takový druhý slávista. Občas to od kluků schytáváme. (usměje se) Nějaké hlášky jsou, hlavně na fotbal. Popichujeme se. Ale to je dobře, v kabině sranda být musí.“
A můžete se od takových osobností učit, že?
„Hlavně i na tréninku od Kovina (Kováře) nebo Guliho (Gulaše). To jsou TOP hráči. Kteří vymyslí něco navíc oproti zbytku extraligy. Takže to je i pro mě obrovský trénink, velká škola. Čím lepší hráči, tím víc vás zlepšují. Takové dva hráče by chtěla mít nejenom celá extraliga, ale i celá Evropa. Protože jsou opravdu odskočení.“
Nejlepší data z Tipsport extraligy přináší 
