Sestava snů Liberce: V bráně hvězdy, divoká první obrana a Nedvěd!
Extraligu hraje Liberec od roku 2002 a postupně hledal cestu, jak se stát opravdovou českou šelmou. Často dobře nakupoval na Slovensku, ale trvalo, než se stal fabrikou, která si věří a dovede urvat titul. Povedlo se mu to jednou v roce 2016, finále hrál celkem třikrát. Tady nabízíme náš pohled na libereckou sestavu snů. Hlavně připravte židli pro Petra Nedvěda!
Jak jsme vybírali „Sestavu snů“?
Schválně, jak by vypadala sestava vašeho oblíbeného klubu, kdybyste nemuseli řešit čas? Z každého klubu, který odehrál v extralize aspoň šest sezon, jsme vybrali ideální sestavu napříč jeho historií od roku 1946. Kritéria jsou následující: do sestavy může patřit i slavný odchovanec, který v klubu za áčko nikdy extraligu nehrál, ale hned odešel jako junior do zámoří. Jinak platí, že člen „Sestavy snů“ musel odehrát aspoň jednu celou sezonu a zanechat v týmu nějakou výraznou stopu. Tudíž se v sestavě nesmí objevit hvězdný hráč, který dorazil třeba jen během výluky v NHL na pár zápasů. Při výběru jsme upřednostňovali hráče, kteří se něčím blýskli v nejvyšší soutěži.
Brankáři
Ján Lašák, Milan Hnilička
Abyste vyhráli titul, nepotřebujete brankáře, který má nejlepší čísla v lize, ale takového, který udělá klíčový zákrok. Lašák přesně tohle v roce 2016 splnil, liberecké čekání skončilo. A slovenský brankář pak i pomáhal nachystat pro velký hokejový svět Romana Willa. Hnilička se vrátil v roce 2004 z Ameriky nečekaně do Liberce, tehdy to byl tým, který hlavně nakupoval a tenhle příchod mu vyšel. Gólman zářil, odtud jezdil na MS, olympiádu i měl dvě sezony neskutečnou úspěšnost zákroků 94 %.
První obrana
Martin Ševc, Ladislav Šmíd
Nasadit je k sobě, musíte počítat s pár detaily. Předně, asi by tenhle pár měl nejvíc trestných minut ve vašem týmu, ale pak přicházejí pozitiva. Každého útočníka by dva drzouni hrozně štvali. Řečmi, tvrdostí, ale hlavně hokejovým umem. Ševc i Šmíd dovedli v nejlepší době kariéry znamenitě podpořit útok, oba mají dobrou střelu. Za Liberec si spolu zahráli dvě sezony (2017-2019), Ševc už pomalu stárl, Šmíd přišel pomordovaný z Ameriky. Ale stejně byli skvělí, do teď jsou největšími osobnostmi extraligy. Vidět je ale vedle sebe, když jim bylo 25 let? To prostě chcete!
Druhá obrana
Radim Šimek, Valdemar Jiruš
Šimek je nejslavnější produkt liberecké školy. Změnil v Česku pohled na beky, že tady nemůže vyrůst ofenzivní torpédo. Může! Postupně získával sebevědomí, dovoloval si víc a víc, až v sezoně 2016/2017 nastřílel 11 gólů. Jeho ofenzivní výpady bavily, podruhé si pak zahrál na MS a odešel do San Jose. A teď pozor, možná se na to už zapomnělo, ale i Jiruš dokázal jednou nasypat 11 gólů, přesně 10 let před Šimkem. Urostlý chlap s legendárními vousy odehrál v Liberci šest extraligových sezon, ve čtyřech posbíral minimálně 20 bodů.
Třetí obrana
Lukáš Derner, Leo Gudas
Neodolali jsme, třetí pár by tady vyloženě byl proto, aby neinkasoval góly a jeho hra bolela. Když vidíte spojení Derner a Liberec, tak vás napadne, že před ním bylo ve městě asi už jenom hnědé uhlí. Ano, místní odchovanec hraje v klubu vážně dlouho, od roku 2005 v každé sezoně přidal aspoň zápas za Bílé Tygry. A proč Gudas senior? Tenhle vyhlášený brousek hrál v Liberci za dospělé už od šestnácti. Po mistrovství Evropy do 18 let v roce 1983 odešel do Sparty a stal se legendou tam. Liberec byl v té době totiž jen bezvýznamný klub někde na severu.
První útok
Michal Birner, Petr Nedvěd, Libor Hudáček
Lídr týmu je jasný, chlap, který si dá vedle střídačky židli a z ní bude skákat na led. Nedvěd by se svým ladným bruslením zničil každou extraligovou obranu, doma nakonec odehrál posledních šest let kariéry. A je jasná volba, koho mu hodit na křídla. V Česku těžko najdete pracovitějšího hráče, který by byl zároveň i tak kvalitní hokejista jako Birner. A Hudáček? Téměř si v Liberci udržel průměr půl gólu na zápas. Slovenského snajpra jenom stačí najít.
Druhý útok
Branko Radivojevič, Petr Vampola, Michal Bulíř
Liberci nákupy slovenských hokejistů hodně vycházely, Radivojevič tady být musí. Lídr, který každého kolem sebe udrží v maximálním nasazení. Proto bychom mu hodili do útoku právě Vampolu, hráče s extrémně šikovnýma rukama, který ovšem při liberecké misi uměl i pěkně zlobit. Ovšem ve 216 zápasech posbíral 148 bodů, má titul, patří sem. A Bulíř? Jeho rychlé nohy by k téhle partě stoprocentně seděly. Ve druhé formaci by plnil roli hlavního zabijáka. V Liberci vyrostl, postupně se z něj stala extraligová hvězda.
Třetí útok
Václav Nedorost, Václav Novák, Marek Kvapil
Uf, těžká volba, jestli Kvapila ano, nebo ne. Z individuálního pohledu budete těžko hledat šikovnějšího hokejistu, který za Liberec hrál, v letech 2017-2019 na něm tým visel. Na druhou stranu, končil v dost kyselé náladě, když pak ani nedohrával finále. Ovšem za to, co na ledě předváděl? My ho v sestavě chceme! Novák je liberecký rodák, dělal tady kapitána po postupu do extraligy, dostal se odsud do reprezentace i do Omsku. A Nedorost? Další z hvězd, které klub uměl nalákat odjinud. Poprvé se tady objevil při výluce v sezoně 2004/2005 a pak přidal ještě tři roky (2007-2010). Byla to doba, kdy Liberec hodně toužil vyhrávat, ale ještě nevěděl jak.
Čtvrtý útok
Milan Bartovič, Tomáš Plíhal, Andrej Podkonický
A tady máme další dvě slovenská esa. Podkonický byl libereckou hvězdou v první éře 2004-2011. Očekávání plnil, sbíral 0,66 bodů na zápas. Navíc nebyl jen ofenzivním torpédem, nebál se hrábnout i dozadu. Když řeknete Bartovič, mělo by se vám dřív vybavit, že byl kvalitní a rychlý střelec, než že dupl Martinu Tůmovi bruslí na nohu. A Plíhal? Dovolte nám jedno překvapení, ale v Liberci vyrostl, po draftu hned odešel do Ameriky a v NHL za San Jose odehrál 89 zápasů. Domů se ale nikdy nevrátil, škoda. Zkoušeli jsme sestavu otáčet z různých směrů, ale na Vítězslava Jankových, hrdinu postupové sezony se bohužel nedostalo, o chlup se nevešli ani Jaroslav Kudrna, Jan Víšek a Petr Jelínek.
