Krize Sparty? Zevnitř impulz nepřijde, chce to čerstvou krev, říká Broš

Nechce radit. Už vůbec ne pak někoho poučovat. Michal Broš si ve Spartě prožil své. Dobře ví, jak je práce v ní náročná. Srdeční klub i po kyselém konci na jaře 2019 stále bedlivě sleduje. „Z mé zkušenosti v téhle situaci není lepší pomoc než poslat do týmu čerstvou krev,“ má jasno bývalý skvělý útočník a čtyřnásobný mistr české extraligy, který v současnosti pracuje jako šéftrenér mládeže v jihlavské Dukle.

Kde vidíte hlavní problém současné krize?
„Hned na jejím startu v prvních ztracených zápasech, kdy Sparta selhala v koncovkách. To je začátek všeho. Nechci říkat, že se to může stát. Někomu se to přihodit může, Spartě by však rozhodně nemělo. Možné je ale všechno. Tady je na pováženou, že kluky potkal takový výpadek v posledních minutách utkání tolikrát po sobě. Pro mě to bylo hodně překvapivé, protože tým je v Praze silný, plný zkušených borců. Zrovna oni by ty klíčové chvíle zvládat měli. Je znát absence gólmanské jedničky a důležitých beků. Kdyby hráli, jsem si jistý, že minimálně k jednomu z těch kolapsů nedošlo. Rozpoložení by bylo úplně jiné.“

Sám jste během let ve Spartě prožil krizí mnoho. Jak na hráče doléhá tíha takové situace? Zvlášť konkrétně v holešovickém klubu.
„Není to sranda, fakt ne. Chcete tomu utéct, vyhýbat se tomu, nemyslet na to. Nečíst noviny, nevnímat média. Jako hráč si to vůbec nechcete připouštět, ale stejně to dost dobře nejde. V podvědomí to máte. Další zápas je zase nerozhodný, zase těsný… no a hlava to ví. Vybafne na vás pokažený večer o dva dny dřív, v myšlenkách to koluje každému. Tohle vyžaduje hodně učení a zkušeností, aby se s tím člověk dokázal poprat.“

Totéž asi platí o zvládání tlaku.
„Přesně tak. Tlak je hodně často omílané slovo, kor ve Spartě. Vadí mi, že pro někoho zní vyloženě sprostě,