Malý zimák, velká premiéra: Pardubice poprvé s Červenkou, hrál se Sedlákem
Normálně se na stadionku v České Třebové hraje maximálně nejvyšší krajská soutěž. Ale teď si město užilo výjimečnou věc. Poprvé tady na sebe oblékl pardubický zápasový dres Roman Červenka. „Zase nic tak světobornýho,“ vnímal své premiérové vystoupení. Dynamo porazilo Žilinu 3:2, reprezentační kapitán se do statistik nezapsal. Nastoupil se Sedlákem a Smejkalem.
Skončil zápas a před pardubickou kabinou se shlukly desítky malých špuntů. Mít v České Třebové hvězdy typu Lukáše Sedláka, Romana Willa nebo Romana Červenky se ve městě nestává zrovna často. Utkání se Žilinou byl svátek. Ale na podpis Červenky si musely děti počkat. Ještě na něj čekal dav místních reportérů, plus ještě redaktorka ze Slovenska.
Kapitán mistrů světa, osobnost extraligy. Každý se ho chtěl zeptat na Pardubice, proč si zrovna vybral štaci na východě Čech. „První zápas po delší době, takže nic světobornýho. Je pořád na čem pracovat, času je dost. Věřím, že to bude lepší a lepší,“ hodnotil první představení za Pardubice.
Celkem slušnou výzvu měli před sebou trenéři. Za hlavou se jim nebezpečně blízko nacházel betonový balkon. Stačilo vyskočit, udělat rychlý pohyb a vezli byste si z České Třebové památku, o kterou nestojíte. „No a ještě na jedné straně to bylo o něco horší, druhá třetina byla určitě z tohoto pohledu náročnější,“ usmál se nový asistent Dynama Václav Kočí. Dřív dělal v klubu kapitána, teď bývalý bek dostal na starosti obránce.
Proti Červenkovi nastupoval v extralize a snažil se ho krotit. „Taky jsem mu říkal, jak mě děsně štval. Počítám s tím, že tady bude pokračovat, jen už nebude štvát mě,“ usmál se jeden z koučů Dynama.
Teď se ještě hattrick nedal čekat
Pardubice šly do vedení hned po 14 sekundách, nakonec zvítězily 3:2. Řádil hlavně Lukáš Sedlák, jeho pohyb fungoval a strhával ostatní. Červenka se k němu postavil na křídlo, tak jak se čekalo. Na druhé straně se pohybovala další velká letní pardubická posila Jiří Smejkal.
„Když měli nějakou šanci, hned ji proměnili, my je naopak moc nevyužívali. Ale někteří z nás hráli po dlouhé době, všechno by se mělo zvedat,“ vykládal po zápase Červenka. Bod si nepřipsal, i když jeho formace dala dva góly.
Po pěti minutách dobře otevřel Petera Čerešňáka, kterému střela z levého kruhu sjela. Měl pár dobrých průjezdů žilinskou defenzivou, ale potřebuje se rozehřát. Tohle ale ani nebylo utkání, kde byste od zkušeného borce čekali hattrick nebo tři gólové nahrávky. Jednou mu skvěle nahrával Smejkal, gól byl blízko. Jenže Červenka zrovna dělal pohyb a zvedl hokejku z ledu. Usmál se, mrknul ke stropu, že takhle už ne.
Pardubice měly sílu na soupisce už v minulé sezoně. Ale příchod dvojnásobného mistra světa je událost, výjimečná věc. „Roman je velká osobnost, úžasný hokejista. Maká na sobě, když vidíte na tréninku, jaký má pohyb a přístup? Na zimáku je odpoledne i večer. Pro hráče mého ročníku je to úžasná ukázka, jak pracovat. Všechno pak míří tam, že když mu stoupá věk, pořád stoupá i jeho výkonnost,“ vysekl Červenkovi poklonu obránce Michal Houdek.
Jeho nahození vedlo nakonec ke gólu Tomáše Vondráčka, který rozhodl o výhře Pardubic 3:2. Ale jinak to byl klasický Houdek, tvrdý chlap, který se snaží složit k zemi každého, kdo se přiblíží s pukem k němu. „Uhnout nejde. Jakmile si natáhnu brusle, jsem to já. Nechám na ledě úplně všechno,“ popsal svůj styl.
Takže stejné peklo chystá na parťáky i v tréninku? „Taky jedu naplno, ale tvrdost tam dovedu krotit, aby se někomu něco nestalo,“ dodal. Pardubice se nyní v Česku představí až v září při Lize mistrů.
