Chápete Spartu, Pardubice i Mikliše. Ale platí, že co není zakázáno...
KOMENTÁŘ PAVLA RYŠAVÉHO | Nemusí vám taková praxe vonět, nemusí se vám líbit. Podepisovat hráče rok dopředu zní trochu zvláštně. Na druhou stranu, když takovou věc Asociace profesionálních klubů umožňuje, znamená jedno: čtrnáct klubů o ní ví a nadpoloviční většinou se muselo hlasovat pro. A tak si Ondřej Mikliš, pro příští sezonu stále patřící Spartě, plácl s Pardubicemi.
Kdybyste se náhodou chtěli ohánět nepsanými pravidly, je to hloupost. Právě tady pravidla mají a musí být daná jasně. Extraliga tedy chce s hráčským trhem pracovat takto, OK.
Celá věc ovšem ukazuje, jak je situace nešťastná. Chápete hráčovu agenturu, že z životní sezony chtěla vytřískat co nejlepší podmínky pro svého mandanta. V hokeji často zazní, že je to byznys. Proč by ho měly vést jen kluby? Chápete Pardubice, že beka vzaly, protože Ondřej Mikliš zkrátka udělal zajímavý progres. Chápete i Spartu, že jí celá situace nevoní, když neplánovaně přijde o borce z hloubky sestavy.
Zásadní je, co s tím dál, protože tenhle případ může strhnout lavinu. Určitě by hodně pomohlo, kdyby se podařila změna typu NHL, že se od 1. května otevírá v Česku trh s volnými hráči. Vy s nimi můžete mluvit maximálně týden dopředu, jinak klubu hrozí například milionová pokuta. Ale jasně, prosadit takovou revoluci je spíš sci-fi. Kluby samy sebe do stresu nestrčí.
Silná smetánka si v pohodě od přelomu roku staví tým a je v klidu. Komu hrozí barážové šílenství, už vybírá jen z třikrát probraného trhu. Bylo by atraktivní a fér, pokud by všichni měli stejnou šanci. Sní se o tom hezky, co?
