Má za sebou asi nejhektičtější léto v životě. Před měsícem s Bostonem vyhrál Stanley Cup, do toho řešil novou smlouvu, která ho nakonec poslala do Caroliny. Tomáš Kaberle musel vyřešit stěhování z Toronta, kde měl druhý domov, do toho se chystal na přílet slavné trofeje do Česka. Moc volna si neužil. Na druhou stranu, není zase tolik hokejistů, kterým se tohle poštěstí.
Když před pěti lety přivezl pohár starší bratr František, obcházel ho Tomáš Kaberle úctyhodným obloukem. Z pověrčivosti se ho nedotkl, aby nic nezakřikl a mohl ho jednou taky vyhrát. To se mu letos povedlo.
„Tenkrát jsem s ním byl i chvíli sám, ale bál se na něj sáhnout. Teď se ho můžu dotýkat, jak dlouho chci,“ usmíval se včerejší opatrovník slavné trofeje.
Na koho jste se nejvíc těšil, že mu pohár ukážete?
„Určitě na celou rodinu. Vždycky stáli při mně a drželi mi palce. A nejvíc asi babička. Ta to prožívala vždycky hodně, už když jsme byli malí kluci. Teď, když se třeba nedařilo, tak mi hned vynadala, co tam dělám. Během play off byla strašně nervózní. Ta si to zaslouží ze všech nejvíc. Chtěl jsem si to se všemi hlavně pořádně užít. S rodinou i kamarády, s nimiž jsem vyrůstal. Jen ten den uběhl strašně rychle.“
Je velký rozdíl zvedat Stanley Cup nad hlavu na ledě po posledním utkání sezony a teď, když jste mezi svými doma?
„Hlavně jsem si chtěl ten den užít. Doufám, že se to líbilo i lidem ve Velké Dobré, kde jsem vyrůstal, i v Kladně, kde mě naučili hrát hokej. Vím, že mi tady mnozí fandili, když jsme hráli play off, v noci nespali, do ranních hodin se dívali na zápasy. Chtěl jsem jim dopřát, aby se mohli všichni s pohárem vyfotit. Snad mají pěknou památku.“
„Vědělo jich o tom hodně, informoval jsem je hned, jak jsem měl přesné datum. Každý dostal do schránky letáček s pozvánkou.“
Příjezd Stanley Cupu je velká událost. Brali si někteří i dovolenou?
„Někteří kamarádi z Velké Dobré jsou na dovolené po Čechách, ale na jeden den se i s dětmi vrátili. Já sám jsem přiletěl s kamarádem z Toronta, který se taky vydal do Česka jen kvůli tomu. Všichni jsme si to chtěli užít. Na večer se plánovala party v užším kruhu, na níž bylo pozváno zhruba sto lidí. Nejbližší z rodiny, známí…“
Pozval jste i několik hokejistů. Koho jste oslovil?
„Hlavně ty, s kterými v létě trénuju. Tomáš Plekanec, Jirka Tlustý, Radek Smoleňák... Pozval jsem i Gumu (Jiří Šlégr). Nechci na nikoho zapomenout.“
A na Jaromíra Jágra jste nezapomněl? Byl vůbec pozvaný?
(směje se) „No, on pořád někde lítá. Jardovi jsem nevolal, ale vím, že toho sám má teď dost. Ani vlastně nevím, jestli je v republice.“
Dostal jste instrukce, co s pohárem všechno smíte a nesmíte provádět?
„Některé věci jsou jasně dané. Každý hráč ví, že nesmí Stanley Cup využít do reklam a podobných věcí. Určitě se s ním taky nesmějí dělat žádné voloviny, třeba s ním házet. Ale my jsme tohle v plánu ani neměli. Každý se chce s pohárem hlavně vyfotit nebo si ho i potěžkat. To je tak všechno.“
„To ne, žádné rady mi dávat nemusel. Pohár je sám o sobě dost hlídaný, hlavně ti dva bodyguardi, co s ním přiletěli, bedlivě střeží, aby se s trofejí nic nestalo. Myslím, že celá organizace je dobrá. Ti lidé, co se o ni starali, v posledních dnech asi moc nespali. Musím jim poděkovat, co pro mě udělali. V posledních dnech jsem byl pryč, hodně jsem toho řešil přes telefon a ta práce zůstala na nich. Oni za to nechtěli žádné peníze, dělali to čistě proto, že chtěli.“
Co jste spolu nejvíc řešili?
„Všechno, do nejmenších detailů. Kdo kde bude, časový plán, aby do poslední chvilky všechno klapalo.“
A co kdyby došlo ke zpoždění jako před první letošní zastávkou u Nathana Hortona? Toho jste se nebál?
„Zůstával jsem celkem v klidu. Co by se taky dalo dělat. Všichni jsme jen lidi, některým věcem se předejít nedá. Ale věřil jsem, že na přestupu ve Frankfurtu zbude dost času a přesun proběhne, jak má. To se naštěstí potvrdilo.“
Máte extrémně nabité léto. Nejste už myšlenkami tak trochu v Carolině?
„Zrovna teď si chci ještě vychutnat Stanley Cup. Pak teprve přijdou na řadu věci, co mě v nejbližších dnech čekají.“
Podařilo se vám během pobytu za mořem vyřešit stěhování?
„Byt v Torontu jsem prodal. A řešil jsem Carolinu, díval se i na bydlení v Raleighu, abych neměl šrumec, až začne sezona. Na konci srpna musím ještě jednou do Toronta, budu tam asi deset dní trénovat s bývalými spoluhráči, pak už se přesunu do Caroliny. Začně kemp a pak nová sezona.“
