V práci všechno špatně. Tomáš Rolinek prožívá nezvykle temné období. Na ledě nevyčnívá, jeho Magnitogorsk se potácí v šedivém průměru KHL. V týmu to neklape, bídná nálada mu vysává síly. Proto příští týden vynechává turnaj Karjala. „Z hokeje nemám radost,“ omlouvá se kapitán národního týmu.
Dlouho zvažoval, zda trenéru Hadamczikovi oznámit, že nepřijede. Že nemá sílu přihlásit se na šichtu v českém dresu. Ovšem i kvůli mrtvým kamarádům Janu Markovi, Karlu Rachůnkovi a Josefu Vašíčkovi mu to přišlo hloupé. „Ale ti kluci tu nejsou a myšlenkami na ně už jim stejně nepomůžeme,“ vysvětluje 31letý mistr světa, proč nakonec omluvenku podal.
Co všechno stojí za vaším vynecháním turnaje Karjala?
„Je toho víc. Nedávno nám v Magnitce vyměnili trenéra a ten nový (Fjodor Kanarejkin) stojí o to, abych tu během pauzy zůstal. V lize nám to nejde, navíc se necítím dobře. Po zdravotní, fyzické a tím pádem i po psychické stránce. A nebudu lhát, chci být i s rodinou, která za mnou přijela. Všechno se nakupilo, tak jsem to zvážil a nakonec se rozhodl zavolat trenérovi, zda by mě omluvil. Máme spolu výborné vztahy, z jeho strany nebyl problém. Podle mě ani není dobré, aby hráč objel všechny čtyři turnaje v sezoně. Klukům budu držet palce na dálku.“
Turnaj Karjala je první akcí reprezentace od katastrofy týmu Jaroslavle. Nenapadlo vás, že by bylo dobré nastoupit v co nejsilnějším složení a bít se i za tři mrtvé kamarády z národního týmu?
„Říkáte to dobře. Přesně tohle byl důvod, který jsem hodně zvažoval. Napadlo mě, že se přeci neomluvím z akce, na které budou chybět tři výborní kluci a skvělí hráči. Ale už to vrátit nejde, kluci tu nejsou a myšlenkami na ně už jim stejně nepomůžeme. Na příští akce nároďáku už se mnou trenér může počítat.“
Od letecké tragédie uběhnou po neděli dva měsíce. Leží na vás osobně pořád stín té hrůzy?
(povzdechne si) „Už bych se o tom nerad bavil do novin. V každém z nás to zůstane. Sice se říká, že čas je lék, ale není to pravda. Dopad toho, co se stalo, nikdo nikomu nevyléčí.“
Věříte závěru vyšetřovatelů, kteří vidí za pádem letadla banální pochybení pilota, který měl nevědomky brzdit při vzletu?
„Přijde mi hrozně stupidní hodit to na pilota s tím, že při startu brzdil. To nebyl žádnej nováček, měl už nalítáno a aby při vzletu šlapal na brzdu. Nikdo z nás samozřejmě nemůže vědět, co se tam dělo, ale tohle se mi vážně nezdá.“
Říkal jste, že lepšího hokejistu než Jana Marka jste vedle sebe neměl. Už jste zkoušel kontaktovat jeho manželku Lucii?
„Víte, ono je strašně těžký někoho povzbuzovat a zkoušet ho psychicky podržet, když si tímhle člověk sám neprošel. Jestli můžu požádat, bavme se už o něčem jiném.“
Faktem je, že mnoho radosti vám hokej v posledních týdnech nepřináší. Váš Magnitogorsk tápe...
„Důvod je jasný: z týmu po sezoně odešlo dvanáct hráčů, čtrnáct nových přišlo. Parta se teprve tvoří, zatím netáhneme za jeden provaz.“
Jako jeden z nejzkušenějších hráčů Metallurgu máte za úkol kabinu spojit, dokonce už jste nosil i kapitánské céčko...
„Normálně mám áčko, ale minule nemohl jeden zápas hrát Sergej Fjodorov. Neměli komu céčko dát, tak ho našili na můj dres. Jinak je hlavní personou Sergej. Od začátku sezony se pořád debatuje, proč nám to nejde. Pod minulým trenérem (Barkovem) jsme byli v křeči asi tři týdny v kuse a kromě dnů, kdy se hrálo, jsme měli každý den pohovor. Jedna porada střídala druhou, ale k ničemu to nevedlo - na ledě jsme nic neplnili. Hrozně nám chybí pohoda, nikdo z nás nemá z hokeje radost, ovládá nás křeč, to se pak těžko hraje.“
A kdy to tedy zvednete nahoru?
„Já si občas říkám, aby to v týmu za chvíli nezvedali beze mě... Cizinci jsou vždycky první na ráně. A protože je tu nálada všelijaká, nikdy nevíte. Ale snad už to brzy prolomíme. Potenciál v týmu je.“
Mnohem více radosti si užívají v Chabarovsku, za tým šokujícího lídra KHL válí český tandem Petružálek, Vrána. Upoutali svou hrou i vás?
„Nebýt jich dvou, brankáře Jánka Lašáka a jeho parťáka, nebyli by tam, kde jsou. Pořád se čeká, kdy Amur doplatí na nesmírně vysilující cestování, ale oni pořád nic! (usmívá se) Naši kluci září, oba to jsou nováčci v KHL, ale vedou bodování. To je vynikající. Stejně ale doufám, že až se poprvé v sezoně potkáme, nandáme jim to.“
I kvůli vaší absenci v národním týmu jede do Skandinávie téměř 40letý Petr Nedvěd. Co říkáte jeho nominaci?
„Petr si nominaci jednoznačně zaslouží. Když jsem viděl jeho jméno v nominaci, napadlo mě, že by tam mohl být i můj kamarád Jarda Kudrna, se kterým Méďa hraje v lajně. Jinak před Petrem smekám klobouk, v jeho věku si vede obdivuhodně. Samozřejmě, že od trenéra bude potřebovat dostatečný prostor, aby jeho hra byla ku prospěchu týmu.“
