Mikoláš s Mikulášem. Už se mi neposmívají, říká brankářská legenda
Legendární vítkovický brankář Josef Mikoláš, mistr Evropy a stříbrný z mistrovství světa 1961 v Ženevě, má stále smysl pro recesi. Během úterního extraligového zápasu Vítkovic se Zlínem (4:2) se Mikoláš, který v lednu oslaví 75. narozeniny, nechal vyfotit s Mikulášem. Ten spolu s čertem i andělem bavil v ochozech dětské publikum.
„Když jsem byl malý, tak jsem si s Mikulášem docela užil,“ usmívá se Josef Mikoláš, československý Sportovec roku 1961.
„Když jsem chodil do obecní školy, do první, druhé třídy v Ostravě-Zábřehu, tak se mi děcka posmívala. Mikuláš, Mikuláš... Brečel jsem pak doma mamě na rameni, jaké to mám divné příjmení, že se mi ve škole posmívají. Až když jsem začal ve čtvrté třídě hrát hokej, tak s tím spolužáci přestali.“
Ve Vítkovicích, ani v národním týmu už pak Josef Mikoláš žádné problémy s Mikulášem neměl. „Ne, ne, tam už se žádní vtipálkové nenašli.“ Není divu. V bráně byl totiž hlavně od toho, aby nadílkám zabránil. A v tom si vedl skvěle.
V roce 1961 v Ženevě byl Josef Mikoláš oporou národního týmu, který poprvé v historii porazil Sověty 6:4 a získal evropský titul. O světový titul přišli Čechoslováci jen díky horšímu skóre s Kanadou, hráli s ní nerozhodně 1:1.
Zajímavostí turnaje bylo, že Mikoláš byl stejně jako jeho vítkovičtí spoluhráči Kasper a Vlach do reprezentace povoláni z druhé ligy. Další dvě bronzové medaile (MS i ME) pak získal Josef Mikoláš v roce 1963 ve Stockholmu.
„Jsem rád, že ostravská škola brankářů má stále zvuk,“ pochvaluje si Mikoláš. „Ševčík, Přecechtěl, Šindel, Trvaj, Prusek... A teď i mladí kluci Štěpánek, Mrázek, Bartošák nebo Svoboda. Radost se na ně dívat.“
