Dá se říct, že je to mezník, který slaví celý hokejový národ. Tomu „našemu“ Jardovi je zítra padesát! Ale právě on, nestárnoucí veterán, pro nějž je datum narození pouze formalitou, z kulatin nedělá vědu. „Nikdy jsem nic neslavil. To není nic pro mě,“ říká Jaromír Jágr v rozhovoru pro iSport Premium. Ani do něj se mu moc nechtělo. Už kvůli tomu, že si žádný humbuk nepřeje… Nakonec kývl. Promluvil také o Ovečkinovi nebo o tom, proč mu radši nenoste bábovku.
Nejdříve do telefonu pronesl: „Hele, fakt je to nutný, jo?“ Životní jubileum není to, co mu aktuálně zaměstnává hlavu. Jaromír Jágr už zase hraje za kladenské Rytíře, které řídí i z pozice majitele. A navíc dohlíží na mládež.
Narozeniny s vámi tedy nic nedělají?
„Není to věc, která by mi dělala radost. Nikdy jsem nic neslavil. Neměl jsem ani důvod. Jediné, co se snažím slavit, jsou narozeniny Ježíše. Takže Vánoce. Jinak jsou to věci, které moc nevyhledávám.“
Ani v mládí jste je neslavil?
„V Pittsburghu pro mě uspořádali párty k jednadvacetinám, což je v Americe velké číslo, dosáhneš dospělosti. Takže jsem byl potěšený a přišel jsem tam. Bylo by smutný, kdybych nedorazil, když něco uspořádali pro mě. Ale jinak si nevybavuju, že bych nějaké narozeniny slavil… Nejsem člověk, který by si tyhle věci užíval.“
Musíte tedy s díky odmítat nejrůznější pozvání na akce nebo rozhovory?
„Co se týče větších interview a věcí okolo, skoro všechno jsem odmítl. Kromě toho, že teď mluvím s tebou!“ (směje se)
Za to samozřejmě děkuju!
„Udělal jsem jednu show k mým narozeninám na Primě. Jmenuje se to Máme rádi Česko, tohle bylo Máme rádi Jardu. Požádal mě o to Libor Bouček, takže jsem na to kývl právě kvůli němu. Protože se známe dlouho a v takových věcech mu důvěřuju. Točilo se to už v listopadu. A udělám k tomu ještě jedno povídání s Ivou Kubelkovou.“
Při natáčení televizní show jste měl skvělé přivítání, pořád vás to těší? I po těch letech?
„Víš co… (přemýšlí) Když vám lichotí a říkají o vás hezké věci, líbí se to každému, ne? Ale na druhou stranu je potřeba si uvědomit, že ne vždycky si to člověk zaslouží. To, že jsem dělal sport, který byl populární a dal jsem o pár gólů víc než někdo jiný, ještě neznamená, že by mě lidi měli brát jako nějakého hrdinu. To není správné. Ale samozřejmě jsou to příjemné věci… Ale vím, že ne vždycky si to člověk zaslouží.“
Na rozdíl od lidí, kteří nejsou tak vidět?
„No jasně. Je spousta takových, kteří by si to zasloužili mnohem víc než já. Třeba lékaři a další. A nikdo o nich neví.“
Ale zase vy si vyslechnete někdy i kritiku, kterou si nezasloužíte.
„To je pravda. To jsou věci, které nemůžete ovlivnit. Nemám je ve své moci. Jde o názor lidí. Bohužel jsme se dostali do doby, kdy si každý myslí, že může o všem mluvit, protože je demokracie. Už se nezabýváme tím, že lidi by nikoho neměli soudit… Ale to je prostě dané dobou. To nikdo nezmění. Jediné, co můžeš udělat, je zareagovat, když se to stane tobě.“
Mrzí vás to?
„To je jedna z věcí, které nemůžeš v životě kontrolovat. Stejně jako to, jak dlouho tady na světě budeš. Nebo můžeš tomu malinko pomoct, ale nemáš to ve svých rukách. Tohle je stejný. Lidi se naučili říkat názor na všechno, na kohokoliv, aniž by měli bližší informace. Stačí jim jedna zpráva, kterou někde uvidí. A neřeší, jestli je to vymyšlené, nebo ne. Podle toho si udělají na člověka názor. Čerpají z miliardy zpráv, protože je jich plný internet… Ale radši tohle nechme.“
Prostřednictvím studia NHL vás pozdravil i Wayne Gretzky.
„Nemyslím si, že to bylo přímo k mým padesátinám. Vždycky během vysílání volají bývalým hráčům, navíc tam o minulé přestávce měli Alexe Ovečkina. Ten mě za chvíli předežene v tabulce střelců, takže to bylo spojené i s tím.“
Ale zaznamenali, že vám je padesát.
„Jo, to asi jo.“
Byl jste vůbec v kontaktu s Gretzkym v posledních letech?
„Wayna jsem viděl docela dost, víc než Maria (Lemieuxe). Toho jsem potkal po
Tento článek je součástí balíčku PREMIUM+
Odemkněte si exkluzivní obsah a videa!
Koupit
