Statistiky extraligových brankářů? Podvod!

Počet zásahů proti střelám na branku je nadhodnocen o celou jednu čtvrtinu, čímž uměle roste úspěšnost zásahů. Podvádí se při výrazné většině utkání.

Už jste se někdy divili, když brankář, jenž celou třetinu mrznul, za ní ofi ciálně stihnul deset zásahů? Nebo jste žasli nad výkonem gólmana, který během zápasu chytil přes padesát střel? Je dost možné, že statistika byla zkreslená.

Deník Sport si vybral dvě kola ze závěru základní části (49. a 51.) a také druhé zápasy předkola play off . Redaktoři na stadionech provedli vlastní počítání zásahů.

Úspěšnost brankářů ve světě

Česko 92,58 % Finsko 92,40 % Rusko 91,88 % NHL 91,58 % Švédsko 91,53 % Německo 91,26 % Česko přepočtené dle Sportu 90,81 %.

Předem bylo jasné, že k odchylkám může dojít. Především v případech, kdy je obtížné určit, zda střela míří do branky, nebo těsně mimo. Ale zjištěné rozdíly jsou propastné. A nemohou vznikat náhodou.

Podle zjištění Sportu statistiky odpovídají skutečnosti jen v menším množství případů. Někteří brankáři dostali připsáno až o polovinu zásahů více, než jim změřili redaktoři Sportu z hlediště. Statistikám často nevěří ani sami gólmani. Tuší, že se podvádí. „Ta čísla jsou nesmyslná. Devadesát pět procent úspěšnost, to je hrozně moc,“ říká Tomáš Pöpperle ze Sparty.

Jak k odchylkám může dojít? Problém je, že hlavní slovo při počítání zásahů brankářů nemají nezávislé osoby, ale vedoucí mužstev. A když brankářům vymyslí zásahy navíc, zvyšují jim úspěšnost. Stačí připočítat zákroky proti střelám mimo branku nebo přikryté puky na brankovišti.

„Můžete svému gólmanovi neskutečně pomoct,“ upozorňuje Josef Hronek, vedoucí mužstva a zároveň trenér brankářů Slavie. „Když mu záměrně připíšu dva až tři zásahy za zápas, vyšplhá se v procentuální úspěšnosti úplně jinam, než je skutečnost.“

Jenže rozdíly jsou většinou ještě vyšší. V případě Slavie v zápase proti Kladnu dokonce o deset zásahů pro Furcha. „O čtyřicet procent? To skoro vylučuji,“ hájí se Hronek. Při společné kontrole záznamů dále přicházíme na to, že kladenskému brankáři Kopřivovi změřil Sport i slávistický vedoucí skoro stejně zásahů – 33, resp. 32.

Oficiální statistiky, které vycházejí z údajů kladenského činovníka, přitom uvádějí 43 zákroků. Ke stejnému závěru docházíme i při ověření zákroků brankáře Leinonena z Liberce, který hrál na Slavii ve 49. kole.

„Podvědomě každý vedoucí udělá svému brankáři čárku, když si není jistý, jestli střela nešla mimo branku,“ přiznává Hronek. Ale míní, že to nemůže vytvořit rozdíl pěti zákroků za třetinu.

Vůbec nejvyšší rozdíly zjistil Sport při utkání Pardubice-Vítkovice ve 49. kole. Lašákovi přidali vedoucí 60 procent, Štěpánkovi dokonce 65.
Pokřivená čísla promlouvají i do srovnání s Evropou. Pokud se zprůměrují statistiky nejlepších brankářů jednotlivých soutěží, mají Češi nejvyšší úspěšnost. Pokud se ale čísla přepočítají dle zjištěných rozdílů, padnou na dno.

Třeba ve Švédsku přitom zásahy nepočítá klub. „Vlastní statistiku si děláme jen pro kontrolu. Ta ofi ciální se dělá jinde, nezávisle na klubu. A nikdy se moc nelišíme,“ popisuje Slavomír Lener, trenér švédského Linköpingu.

Na první pohled jsou viníky situace v Česku vedoucí mužstev, kteří uvádějí špatná čísla. Jenže především je s podivem, že vůbec takový úkol dostávají. „Měl by to počítat oficiální činovník z hlediště. A o přestávce by se měly údaje objevit na kostce,“ říká Hronek.

Co na to extraliga? „Bylo by dobře se tím zaobírat natolik, že by se metodika změnila. A zvážit, jestli by tyto činnosti mohl dělat někdo méně zaujatý než vedoucí mužstev,“ uznává Stanislav Šulc, ředitel soutěže.

Zároveň připustil, že by se statistiky měly prohloubit. V zahraničí se třeba sledují střely jednotlivých hráčů či jejich pobyt na ledě. „Je to sice o lidech a penězích, ale doba někam pokročila a my jsme v tomto směru zamrzli řadu let zpátky. Je nejvyšší čas statistiky objektivizovat a také rozšířit.“ Ke změně ale může dojít nejdříve v příští sezoně.