ANKETA: Na jakou českou bitku se nezapomene?
Už skoro týden se mluví o drsném utkání hokejové extraligy Zlín - Sparta, ze kterého vyčnívá souboj domácího Kučného se sparťanem Výborným. Jaké další bitky z nedávné historie extraligy zaujaly? A která z nich byla podle vás vůbec nejpozoruhodnější?
Vybírejte ze šarvátek, které se udály v poslední době. Některé jsou na přiložených videích celé, jiné jen zčásti, další nejsou na internetu k dispozici, takže je třeba si na ně vzpomenout.
Titul nejpamátnější bitky si zaslouží jen jedna z nich. Zvolte která.
Roman Vopat (SPA) vs. Libor Ustrnul (KVA), září 2005
Oba mezi českými mantinely dlouho hledali sobě rovného soupeře. Všichni se těchto kolosů báli, ze soubojů vždy raději vycouvali. Když se střetli, byla to bitka po vzoru těch amerických. Diváci aplaudovali oběma borcům, kteří se rozešli se šrámy na obličeji ale bez další zášti. Zpočátku měl jasně navrch Vopat, konec ovládl Ustrnul.
Jiří Vašíček (SLA) vs. Jaroslav Nedvěd (PLZ), březen 2009
Prásk sebou na zem a zase na nohy a ještě jednou. Byl to nekonečný boj, ve kterém rána střídala ránu. Chvíli si oddechnout a znova. Tahle bitka trvala přes tři minuty a sklidila aplaus našlapané O2 Arény. Vítězství těžko někomu přiřknout, to konečné však slavila Slavia a postoupila do finále.
Radek Duda (SLA) vs. Jaroslav a Petr Nedvědové (SPA), říjen 2007
„Dříve nebo později přijede vlak a Radek Duda bude někde v rohu lízat led,“ tuhle větu pronesl na adresu exslávistického forvarda mladší z bratří Petr po zářijovém derby. O měsíc později zvalchoval známého provokatéra za pomoci svého sourozence. „Jsou jako dvojčata, asi se budu muset naklovat, abychom si to mohli rozdat na rovinu,“ odfrkl si Duda.
Pavel Kubiš (ZLN) vs. Aleš Píša (PAR), leden 2006
Pardubický Píša svému sokovi příliš šancí nedal. Přetáhl mu dres přes hlavu a už ho jenom častoval jednou ranou za druhou. BUM, BUM, BUM! Zlínský bojovník byl bez šance, neviděl, nemohl se bránit. Vítězství jasně připadlo na stranu Východočecha.
Radek Matějovský (PLZ) vs. Jiří Cetkovský (PAR), březen 2009
Ve vypjaté čtvrtfinálové bitvě si to rozdaly dvě pětky, do boje se zapojili všichni hráči, co byli na ledě. Ale Cetkovský s Matějovským si svůj souboj vychutnali trochu stranou a servítky si jeden k druhému rozhodně nebrali. Krev nakonec byla v obličeji obou kohoutů.
Další velké souboje, ke kterým však nejsou dostupná videa:
Jan Hanzlík (SPA) vs. Jakub Klepiš (SLA), prosinec 2007
Klepiš se zrovna vrátil do extraligy ze zámoří a hned předvedl, že se tam pěstním soubojům naučil velmi dobře. Hanzlíkovi nedal žádnou šanci a v bitce jasně dominoval. „V Americe jsem po prvním souboji skončil s dvaceti stehy na hlavě. Další dva jsem už vyhrál. A s Hanzlíkem si to rozdám kdykoliv,“ usmíval se slávista po derby.
Angel Nikolov (PAR) vs. Zdeněk Blatný (LIB), únor 2008
Blatný bitku vyprovokoval, Nikolov s ní neměl nejmenší problém. Svému sokovi přetáhl dres přes hlavu, odhalil jeho výstroj, ale vzápětí byl knokautem poslán k zemi. „Přetahovali jsme se tam a několikrát jsem ho asi trefil a i on mě. Na konci mi to ale dal krásně na bradu. Myslím si, že celkově to bylo vyrovnané,“ líčil po boji s nateklým úsměvem.
Maris Jass (SLA) vs. Petr Čáslava (PAR), leden 2007
Ti dva spolu svedli rovný boj, který trval několik desítek sekund. Však také byli po boji oba rohovníci značně unavení. „Taková bitka dá opravdu zabrat,“ odfoukl si český reprezentační obránce. Na body by vítězství připadlo jemu, poslední ránu však zasadil Lotyš.
Tomáš Micka (SLA) vs. Marek Černošek (SPA), leden 2009
Derby, to jen pro různé šarvátky úrodná půda. A ta co se strhla mezi Černoškem a Mickou to jen a jen stvrzuje. Slávista ji ovládl, sparťanovi přetáhl dres, rozdal více ran. „Ale já ani neshodil rukavice, nechtěl jsem se prát,“ hájil se Černošek. Nechápal, že oba borci dostali stejný trest.
Josef Beránek (SLA) vs. Jakub Čutta (KVA), duben 2009
Ani o titul hokejového mistra se nehraje v navoněných rukavičkách. Shodit ty hokejové se nebál tehdy devětatřicetiletý kapitán Slavie, když si to ve férovém souboji rozdal s karlovarským bekem Čuttou. Ten ho sice skoro vysvlékl z výstroje, ale po duelu emoce klidnil. „Skoro nic to nebylo,“ mávnul rukou.
