Navrátilec Kudrna: Už jsem měl Ruska plné zuby

Má už pořádný absťák. Po čtyřech letech v ruském Magnitogorsku je Kudrna nadržený na výletování. Je rád za jakékoliv tipy. Před necelými dvěma týdny se třeba vydal do aquaparku Tropical Islands u Berlína. Cestu však zhatily bleskové záplavy, které tvrdě zasáhly Liberecký kraj.

Co se vám přihodilo?
„Vyjeli jsme v sobotu ráno, kdy už celkem pršelo. Po cestě jsem se docela brodil, takže jsem chtěl někde na kopci zastavit. Měli jsme zamluvený hotel nad Hřenskem v Mezné a tam jsme nakonec ještě někdy kolem poledne dojeli. Ale pak odpoledne nám říkali, že se odsud asi už nedostaneme. Potom vypnuli i proud.“

Kdy jste se vrátili?
„V neděli. To už bylo celkem hezky, tak jsme to trochu omrkli, kam by se dalo jet příště a kam bychom mohli vzít děti. A viděli jsme ty velké škody. V Hřensku to voda pořádně vymlela, byly tam i nějaké sesuvy půdy. Kála (trenér Jiří Kalous) taky říkal, že jel do Německa, někam na motýly, a že to taky otočil.“

Vypadá to, že si po čtyřech letech v Magnitogorsku v Čechách volného času užíváte. Sedí to?
„To si užívám hodně! Volám si často s Tomášem Rolinkem, který zůstal v Magnitogorsku sám, tak jsem zrovna říkal, jak je to super. Po těch iks letech, co byl člověk na cestách, je to pro mě fakt pohoda. Doufám, že se to odrazí i ve hře, pohoda bude i v týmu, vše bude klapat a my vyhrávat.“


Není Rolinkovi v Magnitogorsku samotnému smutno?
„Je. Už tam víceméně žádný Čech nezůstal. Akorát vzali Hudáčka jako trenéra gólmanů, takže je s ním, ale smutno mu je. Přeci jen, když je tam člověk s nějakým Čechem, je to lepší. I pro rodiny. Má jen o malinko mladší děti než já a holky si tam spolu vyhrály. Bydleli jsme nad sebou, i manželky se mohly opřít jedna o druhou.“

Utěšujete ho?
„Voláme si, píšeme si... On to ale zvládne, je tam už dva roky. Ale aby se tam dalo někam vyjet, to skoro nejde. Město je dost špatný, hodně špinavý. Je tam sice čistý bazén, ovšem to je tak jediný, co tam s dětmi můžete dělat. Ale choďte pořád do bazénu... Jinak je Magnitogorsk nehezký město plný paneláků. Pořádný restaurace taky chybí. Bude to mít Rolas těžký, ale on to překousne.“

Nudili jste se v minulých sezonách hodně?
„My jsme se ani nenudili, my tam byli kvůli hokeji, bydleli na bázách a tak, ale rodina se nudila. A nudila by se ještě víc, kdyby tam Rolinkovi a jejich děti nebyli.“

Proč jste se rozhodl vrátit do Čech?
„Už jsem toho měl plný zuby. (usměje se) Byl jsem sice s rodinou domluvený, že bychom v Rusku vydrželi a nějak to zvládli, ale už o mě nebyl zájem. Dal jsem si nějaké hranice, kam bych ještě šel. Nejlépe někam kolem Moskvy, jenže tam nic nebylo. Dál ano, ale to už zase nebylo tak finančně zajímavý, abych to ve svých letech rval přes peníze na úkor rodiny, když už jsem byl v Magnitogorsku čtyři roky.“

Jaroslav Kudrna ještě v dresu Magnitogorsku. • Sport

Do Ruska se chodí hlavně kvůli penězům. Máte vyděláno?
„Něco bych asi měl mít, když jsem tam hrál čtyři roky. Samozřejmě bych v Rusku dostal několikanásobně větší peníze než tady, ale člověk byl už trochu i zhýčkaný prostředím. Metallurg měl novou halu, trochu podobnou jako v Liberci. Měli jsme tam všechno, od snídaně po večeře, nestaral jsem se prakticky o nic. Když by měl jít člověk někam jinam, dál, kde prostředí není už takové, a do toho ještě cestování...“

Šel byste ještě v budoucnu hrát do zahraničí?
„S manželkou jsme přemýšleli, že bychom někdy na sklonku mé kariéry zkusili na dohrání třeba Itálii nebo nějakou podobnou destinaci, protože máme rádi zimu a rádi lyžujeme. To bych asi šel, poznat zase jiný lidi, nový prostředí.“

Lyžovat můžete i v Liberci a okolí, hrálo to roli?
„To ne. Chtěl jsem být hlavně co nejblíže domovu a jsem rád, že se to povedlo. První námluvy jsem sice měl s Třincem, chtěl jsem jim dát revanš, když mě tenkrát do Ruska pustili, ale to se nějak zvrtlo. Zvážil jsem nabídku Liberce a kvůli rodině jsem se rozhodl pro něj. Na Liberec jsme taky slyšel samé superlativy, že je to po hokejové stránce nejlépe fungující organizace v Čechách. A musím říci, že je to pravda.“

Avšak ve srovnání s Metallurgem, kde jste se nemusel o nic starat, to asi neplatí. Nebo se mýlím?
„Tak když vezmu třeba jídlo, v Rusku jsme měli jídelnu vedle kabiny, kam jsme chodili už ráno na snídani, měli jsme tam komplet všechno, all inclusiv. V Liberci chodím na jídlo podle možností, kam se dá. Ale tam bych si ani nedovedl představit chodit po restauracích.“

Jaroslav Kudrna slaví branku. • Pavel Mazáč SPORT

Proč?
„Ono jich tam zase nebylo tolik dobrých, abych se slušně najedl. A strava sportovce musí být na nějaké úrovni. Restauraci tam měl třeba Malkin a zavřel to. Tam je to těžký podnikat, lidi na to nejsou moc naučený. A takový tatarák bych tam neriskoval. Když jsem viděl trh, ten by před normami Evropské unie neobstál, jak tam lítali ptáci...“

Pojďme ještě k Bílým Tygrům. V Liberci jste zažil jednu z nejtvrdších letních příprav v kariéře.
„To jsem řekl, abych potěšil trochu trenéry. Oni jsou rádi, když padáme na huby, fl ušeme krev a po tréninku někdo zvrací. S tím jsou hrozně spokojení. (směje se) Ale musím říct, že po přípravách, co jsem prožil v Rusku, byla tahle náročná. Tam se s činkami do kopce na Ještěd neběhá. Ale ono je to potřeba. Nadarmo se neříká, že zima ukáže, co jste dělal v létě.“

Kolikrát jste zvracel?
„Já ne, na to jsem už starý pes, ale některým klukům se to podařilo. Uvádět je nebudu.“ (usmívá se)

Když zažíváte pohodu a v nohách máte náročnou přípravu, na kolik bodů si věříte?
„Já to nechci hnát přes body, mně bude stačit, když vyhrajeme ligu... Ale nějakých patnáct dvacet gólů bych chtěl dát. Ale stavím nad to týmový úspěch. Protože na to, kolik jsem dal gólů, si nevzpomenu. Ale že jsem vyhrál s Libercem titul, bych věděl až do smrti.“