EXKLUZIVNĚ - Hokejový bouřlivák Jaroslav Holík stále odmítá, že by si vzal úplatek za nominaci hráče do reprezentace. Hrozby, že by ho policie mohla obvinit, se nebojí, a tvrdí, že otevření kauzy ho urazilo. Zároveň odmítá, že by se propírání aféry podepsalo na jeho zdravotním stavu, který se navíc zlepšil. Nemoc krve ho neohrožuje, ode dneška se bude se zlomenou kostí léčit na chirurgii v Jihlavě.
Otevření bezmála deset let staré kauzy, kdy si měl říct o úplatek za nominaci obránce Platila na MS do dvaceti let, bere Jaroslav Holík (69) jako osobní mstu. „Lener, Augusta nebo Jiřík, tihle by za tím mohli stát,“ říká bez obalu.
Proč si myslíte, že by to jeden z nich měl zapotřebí?
„To nevím, opravdu ne. Nechápu to. Ale nemůžu s tím nic dělat, pátrat po tom nebudu.“
Zkuste zapřemýšlet.
„Já se k tomu nechci ani už vyjadřovat. U mě peníze? To jsou úplní blbci. Navíc po sedmi letech, to se mi někdo mstí. Jestli Augusta, Lener nebo kdo. Já jsem žádný peníze nevzal a nevezmu. A ještě ten nesmysl, co tam napsal ten bek…“
Myslíte Platila?
„Jo, Platil. On se tam (na mistrovství světa) dostal, tam na nás udělal botu, tak jsme ho vyhodili a tím to končilo.“
Asi o tom ale budete muset mluvit s policií, která případ vyšetřuje.
„Ještě se mě nikdo neptal a já ostatně k tomu nemám co říct. Miliardy se ztratily a oni tohle… Mě to připadá jako přiblblý. Nevím, co jim řeknu, až se zeptají.“
„Jak mi může hrozit, když jsem nic nevzal? Já jsem takhle zkoušel agenty. Když mi začali doporučovat nějaké sračky, tak jsem mu řekl, ty vole, a dáš za něj něco? A když řekli že jo, tak jsem si říkal, tak je možná vyzkouším, ale peníze jsem nevzal.“
Kolik jich řeklo že jo?
„Já nevím, to už je tak dávno, že nevím.“
Stalo se to?
„No já si myslím, že jo, nebo jestli jsem se s nima o tom bavil… Když to byl špatný hráč, tak jsem se ani nesnažil o tom bavit.“
Takže kdyby vám agent peníze nabídl, tak byste mu řekl, že je nechcete?
„Já bych je vůbec nevzal! To nebylo o penězích. To bylo o tom, že když je ochoten je (agent) za hráče dát, tak je asi trošku dobrý. Když nebyl, jako Jarda Jiřík, tak jsem věděl, že stojí za prd. Přesto jsme ho (Platila) tam vzali. To je takové bavení o ničem.“
Urazilo vás, že se tom mluví?
„Trošku jo, to jo. Vadí mi to, ale nemůžu s tím nic dělat. Po sedmi letech si myslím, že je to i promlčený, ale na nic jsem se nikoho neptal, tak těžko říct.“
Teď jste v nemocnici, aféra se probírá ze všech stran. Trpí tím vaše zdraví?
„Ne, to s tím nemá co dělat. Vůbec ne. Ani to, že jsem musel být převezen do Brna, to opravdu ne. V úterý jedu do Jihlavy na ortopedii, tam budu se zlomenou kůstkou.“
Jak se cítíte?
„Ale jo, jde to, jenom že se nemůžu pohybovat, to mě chybí. Když týden ležíte, tak to je s odpuštěním na hlavu. Vypadá to ale dobře. Jenom jsem malátný, perou do mě hodně prášků, jsem takový bez nálady.“
Proč jste musel být tak rychle převezený z Havlíčkova Brodu do Brna?
„Jak jsem spadnul, tak se mě odštípl kousek kyčle a s nohou nešlo hýbat. Bude to trvat deset nebo čtrnáct dní, než s tím začnu hýbat. Oni si mysleli, jestli nemám něco s krví, tak mě šoupli do Brna. A tady mi udělali všechna vyšetření, ta dopadla negativně, a proto mě vezou na ortopedii. S krví to nemělo nic společného, to si jenom mysleli, jak jsem sebou prdnul. Bolela mě totiž z toho palice.“
Ale problémy s krví prý máte dlouhodobě.
„Beru prášky, je to virového původu a doktoři nevědí, kde ty viry jsou. Prášky brát musím, to mi řekli. Vyléčit se to prý úplně nedá.“
Měl jste dvě mozkové příhody, jak se říkalo?
„Ne, to jsou nesmysly, já jsem žádnou mrtvici neměl, to musím zaklepat.“
A s tou kyčlí půjdete na operaci?
„Nepůjdu, bude se to léčit konzervativně. Rehabilitovat budu normálně na chalupě, až budu moct, a 7. listopadu letím na pět neděl do Vancouveru za vnoučatama. Tam to rozchodím.“
