Mladíci v extralize? Všichni se musí snažit víc, i ta starší generace
Časy se změnily. Aniž bych se chtěl kohokoliv dotknout, nelze hledět na současné mladíky optikou zaslepenou jmény jako Jaromír Jágr, Martin Straka a další.
Ano, oni se mezi dospělé dostali díky své výkonnosti. Jenže bylo to v jiné době. V době, kdy ligové ledy nebrázdili borci do dvaačtyřiceti. V době, kdy kluby nebyly pod drtivým tlakem svých sponzorů a partnerů a tudíž mohly pracovat jinak. V době, kdy se nařizovaly jiné věci než nasazování mladíků.
Ta je naštěstí pryč.
Stížnosti na přeplácenou střední třídu extraligových hráčů jsem slyšel mockrát. Samy kluby jejich cenu šroubovaly do výšin, ze kterých se jim pak bolestivě padaly při pohledu do účetních knih. I tohle se teď mění.
Junioři klubové kase pochopitelně výrazně uleví. Devatenáctiletého borce si můžete pořídit za výrazně nižší cenu, než průměrného třicátníka. Přesto dříve dostávali více šancí právě oni, „prověření“ borci.
Dostávali ji i kvůli alibismu manažerů. I proto, že na centrifuze vyhazovů si trenéři těžko mohli dovolit „ztrácet“ čas s koučováním juniorů. Teď slyšeli výzvu všichni - pracujte ještě lépe, tvrději.
Mnozí starší hráči na pomezí extraligy a nižší soutěže se momentálně musí rvát o své místo s větší zarputilostí. Trenéři budou muset v zápasech koučovat výrazněji, protože soupiska je omezená. A mladí zase budou moci ukázat svůj elán i schopnosti.
Divák z toho bude jedině profitovat, o tom jsem přesvědčen. Ze soutěže se nestává juniorská, kvalita neklesne. Velká jména v ní zůstala. A mladistvá energie může kolikrát zatuchlé kabiny pěkně provětrat. Neříkám, že pravidlo schvaluji ze sta procent. Ale zkusit ho v praxi je fair.
