Video se připravuje ...
Společná práce, nehledě na to, v jakém oboru, má dva základní principy. První: odpovědět si, čeho chceme dosáhnout. Druhý: jak toho chceme dosáhnout. Na tu první by nejspíš Jan Nezmar a Jaroslav Tvrdík odpověděli úplně stejně. Na tu druhou ne. Pro Jana Nezmara je neshoda na bodě číslo dva patrně tak zásadní, že nemohl ve své funkci ve Slavii pokračovat a k poslednímu srpnu končí...
Aby bylo jasno, neznamená to, že by jedna strana byla špatná a druhá dobrá. Fotbal je laskavý i krutý. Uspět v něm lze na mnoho způsobů. A neuspět, shořet se dá i tak, že sice zachováváte všechny možné racionální principy, přesto můžete klidně být za neustálého smolíčka.
Pro Jana Nezmara, ale taky pro Jindřicha Trpišovského a jeho asistenty nebyl příchod do Slavie snadný. Proč? Protože základní zadání, s jakým byli najímáni, znělo poměrně přísně. Tituly, poháry a neztratit se v Evropě, přivést klub do silné pozice, jak zaznělo i nedávno na předsezonní tiskové konferenci, kde se pro pořádek všechno zopakovalo.
Když jste v téhle situaci trenér, máte vše jasně hozené. Potřebujete mít nejsilnější možný tým. Otravujete majitele, aby pustil korunu a přivedl vám pořádné hráče, ty svoje nejlepší přitom nechcete jen tak lacině pouštět do světa.
V normálním světě by sportovní ředitel tomuhle vidění nebyl nijak extrémně vzdálený, spíš by se svého trenéra snažil zastat a vyřídit mu příznivé pracovní podmínky, aby se ambice snáz naplňovaly.
Jenže Jan Nezmar se v tomhle prostředí stával postupem času jakýmsi „brzdařem“. Protože klubového šéfa Jaroslava Tvrdíka není potřeba dvakrát přemlouvat, aby se trochu rozšoupl. Těžší je mírnit jeho nadšení, aby nebyla příliš ohrožována budoucnost klubu.
Jaroslav Tvrdík i trenér Jindřich Trpišovský čerpají z velkorysosti čínských majitelů a taky z nedávných úspěchů, které klubu přinesly peníze. A nutno uznat, že přinášejí svým fanouškům obrovskou radost, hrdost na červenou a bílou. A všechno rychle. Jednak trofejemi, ale taky opravdu působivou hrou, která vzbuzuje v okolí oprávněný dojem, že Slavia je v Česku fakt nejlepší, a už je celkem dávno dobrá i na půdě, kde se potkává se Sevillou, Chelsea, Interem Milán, Borussií Dortmund a Barcelonou.
Zůstává však obava, která tu v počátcích nijak silně nerezonovala. Pro někoho třeba totálně bezpředmětná, zbytečná. Každopádně ta, že klub velké náklady na provoz výhledově položí na záda. Že ho rozšafnost zatočí v kolotoči, v němž zjednodušeně řečeno účast v Lize mistrů nebude splněným snem, ale nezbytnou součástí životaschopnosti.
Světy Jaroslava Tvrdíka, Jindřicha Trpišovského a Jana Nezmara možná na začátku nepůsobily vzdáleně. Než klubem ještě víc prostoupily milionové úvazky. Někdy dobře mířené a zhodnocené jako u Tomáše Součka, jindy riskantní.
Na Jana Nezmara prostě moc riskantní.
SK Slavia Praha
Vše o klubu ZDE
Témata:
fotbal, blog, sport, Jan Podroužek, SK Slavia Praha, FORTUNA LIGA, Česko, Liga mistrů UEFA, Borussia Dortmund, FC Internazionale Milano, Evropa, Tomáš Souček, Jindřich Trpišovský, Jaroslav Tvrdík, Jan Nezmar, trenér, Fotbal na Heureka.cz
Související články
