Evropský respekt pro Plzeň, ale… Co jí chybělo a co mohl Hyský udělat lépe?
KOMENTÁŘ JONÁŠE BARTOŠE | Deset zápasů v Evropě v základní hrací době neprohráli. Sebrali tři body na AS Řím či v Basileji, získali značný respekt u soupeřů. Zcela zasloužený. Plzeňští fotbalisté na mezinárodní scéně ukázali sílu, kvalitu, prodávají nabyté zkušenosti. Třikrát po sobě prolézt do jarních vyřazovacích bojů není jen tak. Pochvala pro Viktorii je na místě – po vyrovnaném dramatu v odvetě prvního kola play off Evropské ligy s Panathinaikosem se ale nelze zbavit dojmu, že celek Martin Hyského mohl vyšplhat ještě o krůček výš.
Plzeň odehrála třetí těžký zápas v jediném týdnu, mnoho hráčů šlo na absolutní morál. Zoufalost, slzy a smutek ve tváři Cheicka Souarého, který ve čtvrtek večer nedal v rozstřelu klíčovou penaltu, přesně odrážel, jak moc chtěla domácí družina proti řeckému soupeři uspět.
Výkony Patrika Hrošovského, Sampsona Dweha, Karla Spáčila či střídajících Alexandra Sojky a Matěje Valenty? Skvělé, těžko jim něco vytýkat. V konfrontaci s kvalitativně nabušeným soupeřem obstáli i další, Plzeň se určitě na evropské scéně rozloučila víc než důstojně.
Západočechům scházel malý krůček, který při lepší konstelaci šel zvládnout. Je k vzteku, když neprohrajete ani v desátém zápase, ale nakonec selžete v dovednostní soutěži, penaltách. K nim ale nemuselo vůbec dojít. Především během druhého prodloužení měli domácí slušně nabito. Delší přesilovka volala po tom, aby nečekali na penalty, vylovili poslední zbytky sil, zmáčkli soupeře a došli k vytouženému vítěznému gólu. Bohužel tady Plzni „spadl řetěz“, jak se moderně říká.
Produktivita v Evropě na domácím hřišti Západočechy nejvíc trápila. Vstřelit dvě branky za čtyři utkání jednoduše nestačí, z toho plynuly remízy s Fenerbahce, Freiburgem, Portem a závěrečná s Panathinaikosem, která dospěla do smutného rozuzlení.
Viktoria si vypracovala dobré pozice, ale nedokázala je dotáhnout. Zakončení Salima Lawala, Tomáše Ladry, Denise Višinského mohla dopadnout jinak a zápas končit veseleji. Trápí se Matěj Vydra, s ovázanými koleny zdaleka není na svém optimu.
Hyský chválil, jenže...
Mužstvu citelně scházel gólový zabiják do vápna. Dřív v podobě Rafia Durosinmiho, teď může plnit roli Daniel Vašulín, který se po návratu z Olomouce nevešel na evropskou soupisku, navíc poslední ligový zápas vynechal kvůli nemoci. Viktorii rovněž zkomplikovaly situaci dvě zranění stoperů. Berle pro Václava Jemelku i Karla Spáčila nevěstí nic dobrého ani do dalších týdnů.
Zcela jistě se z bojů na velkém evropském jevišti poučí i Martin Hyský. Sám po zápase přiznal, že během zápasů v Římě, Basileji nebo vyrovnaným bojem s Panathinaikosem nabral extrémní zkušenosti. Na evropskou scénu vtrhl po jediné kompletní sezoně v české lize. Byť má bohaté zkušenosti z hráčské kariéry, jako trenér na mezinárodní scéně teprve začíná.
Chvála od legendárního Rafaela Beníteze se jistě dobře poslouchá, Hyský by ji určitě vyměnil za vytoužený postup. Sám přemýšlí, co mohl udělat lépe. Ve čtvrteční odvetě by možná do zápasu sáhl dřív, třeba by střídal i jinak. Určitě by vyšťavenému mužstvu pomohli Vašulín, Tom Slončík nebo Dávid Krčík, kteří se po zimním příchodu nevešli na evropskou soupisku. Hlavně stoper z Karviné hraje v lize v exkluzivní formě, takhle musel v nouzi dozadu Alexandr Sojka.
Hyský by také po zápasech nemusel veřejně jen chválit, zdůrazňovat slova pýcha, hrdost. Je zcela na místě mužstvo za evropské výkony ocenit, zároveň otevřeně pojmenovat nedostatky. Třeba že Matěj Vydra není v pohodě, že od Lawala očekává vzestupnou trajektorii výkonů, celkově od ofenzivních hráčů lepší produktivitu. Že Spáčil ideálně nezvládl první zápas v Aténách, ani doma se nepodařilo zabránit ve skórování Tettehovi.
Adolf Šádek s podporou majitele Michala Strnada neskrývá touhu přivést na západ Čech v dohledné době znovu Ligu mistrů. Omlazené mužstvo jistě vlastní potenciál, aby se dál posouvalo. Pokud se Plzeň příští sezonu znovu objeví v hlavní fázi evropských pohárů, může být ještě silnější.
