KAREL HÄRING - Je to paradoxní, ale jestli někdo nemusel mít radost z úspěchů, a především herního projevu, Hřebíkovy "devatenáctky", je to reprezentační trenér Michal Bílek (berme to s trochou nadsázky, ano?).
Za měsíc ho čeká možná klíčový duel kvalifikace o EURO 2012 ve Skotsku. Pokud v něm neprohraje, Češi se výrazně přiblíží účasti v baráži. Pro poslední čtyři týdny přípravy se však dostane pod mnohem větší tlak než dosud byl.
Český fanoušek už si za poslední měsíce, nebo spíš roky, zvykl, že reprezentační zápasy přinášejí víc utrpení než zábavy. Potupná domácí porážka s Litvou, vydřená výhra nad Skotskem, hluboká defenziva ve Španělsku, ospalá výhra nad Lichtenštejnskem a naposledy dvě bezgólové remízy na Kirin Cupu.
S tímto otupělým optimismem se příznivci chystali i na glasgowský zápas. Snad to tam nějak ubráníme. Jenže „devatenáctka“ na šampionátu v Rumunsku – a už předtím v Mexiku i „sedmnáctka, byť nepostoupila – převedla, že Češi nemusí jen bránit, ale že se můžeme jejich hrou i bavit.
To fanoušci zažili naposledy v nejslavnějším období trenéra Karla Brücknera na EURO 2004.
Reprezentační trenér i hráči často poukazují, že ona slavná generace je pryč a že tak malý stát jako my se nevyhne výkonnostním propadům. To jsou těžko zpochybnitelná fakta. Stejným problémům například čelí i Itálie, mistr světa z roku 2006, která nyní přebudovává mančaft.
Jenže základní otázka zní jinak: Na kolik procent využívá trenér Bílek potenciál svého, byť už ne tak hvězdného, týmu? Padesát, šedesát procent? Možná. V případě čerstvě stříbrného týmu se to blíží ke stovce.
U Hřebíka se připomíná, že měl na přípravu svého mužstva dva roky, což je obvykle luxus, který hlavní trenér nemá. Během této doby však musel postoupit z dvou kvalifikačních skupin. A navíc, šéf „áčka“ na tom byl z hlediska časového prostoru podobně, poprvé se ujal vlády v listopadu 2009. Ale žádný velký progres vidět není.
Nikdo Bílkovi nedává úkoly, že i bez Nedvěda, Poborského a Kollera musí hrát semifinále EURO a pravidelně porážet giganty. Ovšem v prestižní funkci je proto, aby maximálně zužitkoval potenciál svého týmu. A to se mu nedaří.
Hřebíkův tým ukázal, že Češi mohou porážet papírově srovnatelné nebo i mírně silnější týmy a dokáží vzdorovat i těm nejlepším.
Nemusíte dojít na vrchol, někdy stačí jen probudit radost i hrdost. Tak zklamaní z porážky, ale zároveň pyšní byli naposledy snad fanoušci Sparty v roce 2001, kdy Letenští (pod Hřebíkem) prohráli 2:3 s Realem Madrid. Mnohými nenáviděný kouč jak před deseti lety, tak i nyní ukázal, že to jde i s "bezejmennými".
A Bílkovi tak úspěch z Rumunska vzal pořádný balík výmluv a alibi.
Témata:
fotbal, Karel, hřebík, reprezentace, Michal, devatenáctka., bílek, blog, jaroslav, 19, haring, sport, sparta, Fotbal na Heureka.cz
Související články
