Šarvátky a hity? Kdepak, Oceláři musí hrát hokej, na jaký mají kádr
Ano, tohle byl Třinec, který během sezony válel i na evropské scéně. Kompaktní a sebevědomý tým, který dokázal porazit a především hokejově PŘEHRÁT našlapaný německý Mannheim nebo zvučné švédské kluby Jönköping, Mälmo nebo Brynäs.
Přestože páté čtvrtfinále Generali play off s Pardubicemi přineslo těsný výsledek (3:2) a vítězný gól vstřelil třinecký Tomáš Marcinko až v 55. minutě, na ledě byli k vidění úplně jiní Oceláři, než jak se prezentovali v předchozích bitvách s Pardubicemi.
I proto, že konečně hráli hokej, na jaký mají opravdu poskládaný mančaft. V šarvátkách, hitech a rozvěšování soupeřů po mantinelech houževnatého rivala nepředčí. Na takový styl hokeje nemají Oceláři tým stavěný. Samozřejmě, také mají v kádru borce, kterým ostrá hra rozhodně nepřekáží, ale z drtivé většiny jej tvoří technicky založení rychlíci a šikulové. Takže musí hrát rychle, kombinačně a na puku.
V tom je třinecká síla. Jeho největší zbraň. Že k tomu automaticky patří i nasazení, důraz, skákání do střel a schopnost rány ustát a nesnažit se je zbytečně oplácet, je pochopitelné. Bez toho už se neobejde žádný tým v play off, který chce uspět. A Oceláři uspět chtějí.
Také fanoušci v ochozech třinecké Werk Areny pochopili, že pokud chtějí se svým klubem ve vyřazovacích bojích někam dojít, musí svůj tým také patřičně podpořit. Udělat atmosféru, nakopnout hráče, podržet je hlasivkami v tempu v kritických momentech.
V Pardubicích, v Brně, v Plzni nebo v Hradci Králové o tom vědí své. Právě pekelná atmosféra je výrazným faktorem úspěšných klubů v play off. V Třinci sice znovu nebylo vyprodáno, ale atmosféra byla vynikající. I tohle Ocelářům pomohlo k tomu, že herně navázali na parádní výkony z Ligy mistrů a klíčové páté čtvrtfinále za nerozhodného stavu 2:2 na zápasy ustáli a zvládli.
