Sprinter Bolt k Oprah vysvětlovat doping nepůjde. Snad
Pozitivní testy Asafy Powella a Tysona Gaye znovu vrhly atletiku pod vlak veřejného odsouzení. Osm z deseti nejrychlejších sprinterů historie bylo přímo usvědčeno nebo aspoň obviněno z kontaktu s lidmi obchodujícími zakázanými látkami. Spousta lidí se ptá už jenom na jednu věc: Kdy konečně chytí Usaina Bolta?
Opakovaná špatná zkušenost jistě dává příčinu k pochybám. Je pravděpodobné, aby nejlepší sprinter historie jako čistá výjimka vládl společenství špinavců? Odpověď na tuhle otázku ovšem není problémem víry nebo míry skepse. Možná ani dlouhodobý výzkum by nemohl dát vysvětlení, co je vlastně ve sportu čistými prostředky možné. Člověk se pořád vyvíjí a lidské možnosti se mohou posouvat vlastně neustále.
Všechno je to pěkně zamotané. Existuje sice presumpce neviny a Bolt nikdy nebyl přistižen. Jenomže Marion Jonesová ani Lance Armstrong taky nikdy neměli pozitivní test a nakonec spolu tvoří imaginární pár největších sportovních podvodníků dějin. V takové atmosféře nemá vlastně žádný sportovec na světě garanci, že na něj veřejnost nebude pohlížet jako na člověka, který bude jednoho dne vysvětlovat doping.
Každý dopingový hříšník je pro sport rána, na druhou stranu je to ale i důkaz, že antidopingový systém funguje líp než dřív. Atletika i cyklistika, dva sporty postavené na vrcholných fyzických výkonech, prožívají podobný příběh. V nejdivočejším období na přelomu tisíciletí Armstrongovi, Jonesové a spol. všechno procházelo a usvědčeni byli až se zpožděním několika let. Dnes jsou i velká jména chytána hned.
Od okamžiku usvědčení je vlastně jedno, jestli se sportovci zdrží trapných výmluv, jako to udělal Tyson Gay, nebo se ohání legračními historkami o zakázaných látkách v zubní pastě, steaku nebo příliš velkém množství vypitých panáků. Nikdo ze současné generace nepřišel s prostým tvrzením: Chtěl jsem vyhrávat, tak jsem to zkusil…
Doping je doping, ačkoliv tvrdé látky typu steroidů nebo růstových hormonů se třeba ve sprintu objevují už méně často. Bývalý slavný závodník Ato Boldon tvrdí, že se atleti bojí trestů, a proto zkouší méně účinné látky na bázi amfetaminu, za jejichž užití bylo mimo jiné usvědčeno pět jamajských atletů včetně Asafy Powella.
Problém je, jak se teď stavět k šampionům typu Bolta nebo Chrise Froomea, kteří ve svých disciplínách kralují nad ostatními, a jejich soupeři jsou navíc často závodníci s dopingovou minulostí. Přes veškerou špinavou realitu kolem jsou čistí a kromě jejich fantastických výkonů proti nim nehovoří žádný důkaz.
Nesmíme zapomínat, že svět není jen místem všehoschopných grázlů. Každý odhalený doping je dobrou zprávou pro drtivou většinu sportovců, kteří věnují celou kariéru tomu, aby něco dokázali čistou cestou. Všichni určitě nedopují.
Proto můžete pořád věřit, že Froome s Boltem jsou opravdoví šampioni, kteří se za pár let neposadí před Oprah Winfreyovou, aby jí pověděli všechny hnusné detaily svých dopingových programů. Ale nemusíte.
