Hokejový tým hradeckého Mountfieldu má jednu obrovskou kliku. Skóre se v play off nepočítá, stačí se jednou vyspat (pravda, tak se třemi tabletami…) a druhý den může být všechno jinak. S tímto vědomím či spíše přáním lehnou do postelí svěřenci Václava Sýkory, kteří během neplánované exhibice Komety (0:8) marně snili o tom najít v brněnské hale hlavní vypínač, který by tu sparingpartnerovu hrůzu vypnul.
Ale pozor, že se jde hned v pondělí navečer znovu do akce, za to je ráda i Kometa. Nažhavení v jejích hráčích přetrvá, nápady rovněž, o touze vypracovat si dva mečboly nepochybujte. Otázka tedy zní: Je Mountfield schopný vrátit svoje hlavy, ruce a nohy do série?
Jistěže to jde. Zavírat krám za stavu 1:2 je blbost, ovšem Hradec musí změnit úplně všechno. Ideálně i ručníky v kabině. Ty nedělní byly dobré leda tak na vhození do ledového ringu.
Vypadalo to, že čtvrteční okázalá výhra 3:0 Mountfieldu zvedne sebevědomí. Stalo se. Jenže stalo se i něco jiného. Odešla pokora. Odpochodovalo přesvědčení, že jen tvrdá lopota od první do poslední vteřiny přinese naději na další bod. Hradeckým hokejistům se dostalo kruté odpovědi: Ne, zase tak výteční hráči nejste, abyste na Brno nakráčeli s rutinou a mysleli si, že se domácí svalí sami na lopatky. Jestliže půlku zápasu hosté jak takž zvládali roli protivníka, ve druhé byli diváky s nejlepší pozicí v aréně. Ještě popadnout telefony a modrobílou show si natáčet.
Třebaže si drtivá většina hokejové veřejnosti myslí, že Kometa silou nedělní devastace zlomila hradecký odpor, pořád není hotovo. Na Brno může přijít den blbec, a pokud si na opačné straně vše sedne, jak má, srovnání stavu na 2:2 není pouhou teorií.
Ale to se bude muset chtít. Bez předstírání, s absolutní vervou a bez vzájemných výčitek, kdo na aktuálním průšvihu nese vyšší podíl.