Berbr (šikovně) poskládal svoji verzi příběhu. Důležité teď budou ty další

Roman Berbr ve svém první veřejném vystoupení u soudu vysvětloval, bod po bodu, proč se obžaloba mýlí. Na závěry ohledně viny je zatraceně brzy a ani nepřísluší médiím. Přesto dovolte pohled právního laika, jak vypadalo úterý u plzeňského soudu.
Berbr poskládal svou verzi celého příběhu. Jistě ji spolu se svými obhájci pečlivě připravoval a upřímně – byla připravena šikovně.
Bývalý místopředseda se ve věci ovlivnění zápasů mocně opřel o svou tehdejší funkci, trval na tom, že na všechno měl právo a že věty v odposleších znamenají něco jiného, než jak na první pohled mohou znít.
Spousta lidí, znalce prostředí vůbec nevyjímaje, se pousměje a pomyslí si svoje. Vždyť kolikrát před svým zatčením prohlásil, že ho rozhodčí už nezajímají…
Jenže úkolem soudu je prokázat vinu nezpochybnitelně. Podaří se to? Uvidíme. Žalobce Jan Scholle prohlásil, že obžalovaný může i lhát, fabulovat, vykládat jednotlivá fakta ve svůj vlastní prospěch.
Což je důležité. Vyjma obžaloby jsme totiž zatím slyšeli jenom Berbrovu verzi. Nyní velkou roli sehrají další výpovědi. Jiných obžalovaných, včetně těch, kteří přiznali vinu. A svědků, kteří mohou podat opačný pohled na kauzu než ten, který představil Roman Berbr.
Zprávy ze dne 21. dubna 2023
Soudce Žák teď útočí na Houdka.
Žák: „Kolikrát se vám v kariéře stalo, že nebyla připravená šatna?“
Houdek: „Nikdy.“
Žák: „Kolikrát se vám stalo, že vám funkcionář předal v šatně hotovost?“
Houdek: „Nikdy.“
Žák: „Kolik vás stál oběd?“
Houdek: „Nikde jsem se nestavěl.“
Žák: „A panu Klupákovi jste rozdělil na oběd pět tisíc. To mohl pozvat celou vesnici, ne?“
Houdek: „Nevím. Kluby za obědy utrácely celkem dost peněz.“
Žák se ptá, zda existovalo pravidlo, či ujednání zákazu kontaktu s funkcionáři. A to přesně v letech 2018 a 2019. „Nevybavuji si,“ odpovídá Houdek. Žák následně vzpomíná případ majitele Sparty Daniela Křetínského, který v zápase Sparty s Brnem přišel o poločase do kabiny rozhodčích. „Je z toho haló a létají pokuty,“ nadhazuje soudce Houdkovi.
Jak během utkání probíhala poločasová přestávka? „Vím, jen to, co bylo ve spise, protože jsem s tím byl konfrontován tři roky poté. Rogoz přišel do šatny, okomentoval sporné situace, my mu řekli svůj názor a zase odešel.“
Houdek popisuje, jak to dřív probíhalo. „Bylo běžné, že domácí klub pozval rozhodčí na oběd, setkali jsme se s funkcionáři.“
Soudce Žák nyní projevuje poměrně značnou znalost fotbalových zvyklostí, a to ve chvíli, kdy české poměry Houdek srovnává z mezinárodními. Soudce reaguje. „Pozor, ale v zápasech UEFA se na obědě s rozhodčími setkají obě strany zároveň. Tam je to opravdu společenská událost.“
Teď se ptá soudce Vladimír Žák. Houdek vysvětluje, že za takovou částku (8 tisíc) by nikdy nikdo neovlivnil utkání. „Brali jsme 25 a 15 tisíc za zápas,“ podotýká.
Žák se ptá na Rogoze. „Tykali jsme si. Znal jsem ho deset dvanáct let, vyloženě z fotbalového prostředí.“ Jeho narážky? „Vytvářel tím možná tlak, ale já to chápal jako společenskou komunikaci,“ říká Houdek.