BLOG: Kočí má cejch a hlupáků se nezbaví. Ale on obluda není
PAVEL BÁRTA - David Kočí není David Krejčí. Že to s hokejkou neumí tak dobře a nevznáší se po ledě jako šikula ze Šternberka, to se vědělo už dávno předtím, než se hokejový obr poprvé zjevil na extraligovém jevišti.
Pro roli bitkaře se doslova narodil, aspoň podle toho, jakou má figuru. Ale ze školy nosil jedničky a býval premiantem třídy. Když mu během působení na farmě vysvětlili, že šanci proniknout do NHL má jedině tím, že se do ní probije vlastními pěstmi, dal na selský rozum a kupecké počty. Nevzal to jako vyšší poslání, nýbrž jako práci.
Před svojí premiérou v české soutěži David Kočí bezelstně přiznal, že neví, co od ní očekávat. Ale stejně tak nebylo jasné, co extraliga může očekávat od něj. Jak si povede hráč, který během pěti sezon v NHL strávil na ledě v průměru tak pět minut za zápas a to se ještě v jednom kuse rval? Přijde snad hokejový Terminátor nebo spíš další zmetek typu Darcyho Verrota?
Ani náhodou! Bourák z pražských Vokovic musel nastoupit v Mladé Boleslavi za Spartu v brankářském dresu, protože tak velký by pro něj jinak nenašli. Ale předvedl, že není žádná obluda z počítačové hry nebo komiksu.
Nikoho nepřizabil ani nerozpáral, nehrál záludně, zato důrazně, s přehledem a zodpovědně. Odvedl kus černé práce, nenechal se nikým vyprovokovat, nevykoledoval si dokonce ani žádný trest.
Jak férově si vedl první český specialista na bitky, v různých bajkách líčený mnohdy jako duté monstrum, udivilo asi dost lidí. Možná včetně rozhodčích.
Ti nepodlehli bludu vlastní důležitosti, ani tlaku mladoboleslavských diváků, z nichž mnozí zjevně nepochopili, že oboustranně tvrdá hra k dnešnímu hokeji prostě patří. Světem protřelého navrátilce Kočího neocenili ničím, zato urážek pro něj našli požehnaně, zřejmě i proto, že nastoupil v dresu jimi tak nenáviděné Sparty.
Jakmile si u mantinelu vyšlápl na některého z místních oblíbenců, rozčíleně vstávali ze sedadel a nesouhlasně pořvávali. V jednu chvíli ho sbor ze sektoru skalních fanoušků vyprovázel na střídačku vulgárním pokřikem ve smyslu, že Kočí rovná se dámské přirození.
Ve svém prvním zápase za Spartu ukázal, že není dutá hlava ani násilník. Kočí předvedl, že i v ní může najít uplatnění. Začal nejlépe, jak mohl. Ale i když v tom bude zdárně pokračovat, cejchu bitkaře se tenhle sympaťák hned tak nezbaví. Stejně jako hlupáků, co mu budou bez přestání nadávat.
