Král setnul kluby Řezníčkem. Teď se může cítit jako vítěz
Tak dlouho kuli pikle a spřádali tajné plány, až se v nich utopili sami. Pánové z Asociace profesionálních klubů jdou od jedné porážky ke druhé. Začalo to prozrazením jejich choutek na uzavření extraligy.
Koncem roku kluby navíc furiantsky vypověděly smlouvu s hokejovým svazem. Pak vsadily na to, že získají jiného a štědřejšího marketingového partnera, jenž by měl nahradit dlouhodobého spojence BPA. Jenže ani tohle nevyšlo.
Jediný uchazeč – spolupracující se společností Goram a Pragosport – nezaplatil třímilionovou kauci a nesplnil tak základní podmínku veřejné soutěže.
APK nesežene pro kluby 160 milionů korun ročně, o kterých se hovořilo před vypsáním výběrového řízení. Ani nebude třeba a důvod je prostý. Extraliga nabízela práva na něco, co jí brzy přestane patřit.
Stávající smlouva mezi APK a hokejovým svazem mohla platit i v příští sezoně. Po jejím předčasném vypovězení hodil svaz nový návrh klubovým bossům na hlavu. Celý příběh poté získal až tragikomický nádech. Šéfové záhy přispěchali s tím, že odvolají, co už odvolali, a že by se tedy přiklonili k původní verzi.
Jenže o to už svaz pochopitelně nemá zájem. Došla mu trpělivost. Není to truc podvedené manželky, jíž se záletný choť právě přiznal k nevěře. Jde o to, že APK se ani po tom všem nevzdala původního usnesení o uzavření soutěže.
Hodlá tedy v tom všem pokračovat, což je pro svaz naprosto nepřijatelné. Bratrstvo APK snad ani netušilo, jak těžkou zbraň vtisklo vlastní horlivostí do rukou prezidentovi svazu Tomáši Královi.A ten do toho teď řízl.
Jako právník a protřelý stratég dovede blufovat a mlžit. Záměr zmáčknout „replay“ a dosadit dalšího plzeňského odchovance Josefa Řezníčka do jím pověřeného orgánu jako výkonného ředitele oznámil ve chvíli, kdy se o nástupu bývalého beka a naposledy hráčského agenta začalo nebezpečně štěbetat.
Svaz tedy bude dál v klidu pokračovat ve spolupráci s BPA, do červnové konference je dost času připravit pro kluby nižších soutěží návnadu v podobě systému soutěží, jaký bude přijatelnější i pro ně. Třeba širší baráže.
Načelníci klubů si mohou o svých 160 milionů korun ročně prosit, koho chtějí. Nemají proč. Stejně jim nic nezbylo. Teď je možná na majitelích, aby si spočítali, koho si vlastně platí.
A Tomáš Král se i díky tomu může už dva a půl měsíce před volbami prezidenta svazu cítit jako vítěz.
