Trest na tři zápasy za úmyslné zranění? To je jak Klausova amnestie
Nádhernou, dramatickou a nejhokejovější čtvrtfinálovou sérii extraligového play off mezi Třincem a Spartou už taky hyzdí špinavosti. Nesrovnalosti kolem vážného zranění a posléze téměř zázračného návratu Šimona Hrubce zavádí k roztodivným myšlenkám. Řeknou si, buď jsi opravdu statečný pašák, anebo klameš. V tom druhém případě všechno, co kolem toho Oceláři navykládali, bylo jen falešné zboží. Pak jim víceméně naletěla i extraligová disciplinárka, ale to už by byla dost nebezpečná hra. Takže A je pravděpodobně správně.
Hokejový soud vedený Karlem Holým dosud sklízel převážně samou chválu. Český "Shanahan" zavedl i do této citlivé sféry u nás málo vídanou otevřenost, názornost a taky rychlost, z jaké by si jiní úředníci mohli brát příklad. Komise jednala operativně, vynášela většinou přiměřené tresty, které dovedla i náležitě vysvětlit.
V případě verdiktu pro Vladimíra Rotha však přepálila. Tři zápasy za faul, jehož účelem bylo vyřadit ze hry nejlepšího hráče soupeře Karla Pilaře, nezlobte se na mě, ale to připomíná spíš nedávnou Klausovu amnestii. A tím spíš v porovnání s jinými případy, které komise ocenila stejně nebo dokonce ještě přísněji.
Sparťanský útočník Dominik Pacovský dostal tři zápasy, protože po odpískání vypálil puk na branku. Jestli úmyslně, nebo ve snaze dohrát akci, ví jen on sám. Nicméně ke všemu trefil zmíněného gólmana Hrubce, který navíc v tom okamžiku neměl na hlavě masku. Závěr byl jasný. Pacovský jednal nebezpečně a musí pykat.
Litvínovský Juraj Majdan se nechal vyprovokovat. Tomáši Frolovi, který už je docela známá firma, dal lehkou hlavičku a byl za ni distancován na čtyři utkání. Plzeňský bek neutrpěl žádnou újmu, zranit se mohl jedině, kdyby mu při teatrálním pádu upadla přilba. Ani jeho divadelnický výstup neměl další dohru, a tak Frolo může na ledě křepčit dál.
V šestém čtvrtfinále Sparty s Třincem uzemnil Jiří Polanský domácího obránce Jiřího Hunkese tak, že mu z hlavy udělal Ein Kessel Buntes. Způsobil mu otřes mozku. Od rozhodčích bezprostředně poté vyfasoval dvě minuty, od disciplinárky s odstupem času dva zápasy. V pořádku. Roth si počíhal na nejlepšího střelce Sparty. Musel předčasně do kabiny, pro Pilaře zápas skončil taky.
Extraligová disciplinárka měla velkou příležitost zase ukázat, že likvidační fauly, které ohrožují zdraví hráčů, se trpět nebudou. Nikdy a nikomu. Milosrdný rozsudek této komise však může mít zcela opačný efekt. Její boss Karel Holý klasifikoval podle videozáznamu Rothův zákrok jako pokus o úmyslné zranění. Rozmezí trestů se u takových úkladných zločinů pohybuje mezi třemi až sedmi zápasy. Komise volila spodní hranici i proto, že mladý třinecký zadák se takhle ještě nikdy neprovinil a nebyl za nic popotahován.
Zajisté, ale k tomu se přece v případě Pacovského s Majdanem přihlíželo taky. Ale z jejich strany to byla lehkovážnost, zkrat, zatímco u Rothova faulu šlo o chladnokrevný a k tomu ještě dotažený pokus o likvidaci. A v tom je podstatný rozdíl. Už kvůli prevenci měl být trest přísnější.
