Jak rostla rivalita na východě Čech: vlajky fuč, Koukal, choreo v kotli soka
KOMENTÁŘ PAVLA RYŠAVÉHO | Kultura, nádherné historické královské město na soutoku Labe a Orlice plus fotbal. O dvacet kilometrů dál staví všechny rychlíky na hlavní železniční trati, tradičně se sem jednou ročně sjíždí všichni milovníci dostihů, ploché dráhy a říkají si Hockey Town. Hradec Králové a Pardubice, dvě města vedle sebe. Dva velcí rivalové prakticky ve všem, v čem vás jen napadne. Často si jdou svojí cestou. Ale přistěhování Mountfieldu zapálilo řevnivost v hokeji. Teď se soupeři poprvé potkají v play off. Ukáže se, jak ostrá rivalita opravdu je. A taky, jestli všichni vědí, kde má svoje meze.
Když Miroslav Schön zvedl v roce 2013 kotvy v Českých Budějovicích a přemístil nejvyšší hokejovou soutěž do Hradce, hodně lidí v Pardubicích začátek maskovalo do trochu falešného motivu. Jakápak rivalita? Vůbec. To není Hradec, ale Budějovice. Často se tvářili, že tohle se jich nedotýká. Víc jsou zápasy s Kometou nebo se Spartou.
Klub se nejdřív obával, že mu extraliga za komínem může stáhnout nějaké partnery, že problém ucítí pokladna. Nikdo to takhle naplno neřekl, ale z Dynama celkově vyzařovalo, že tohle jsou přeci Pardubice, tradice. Tam vedle je nemají sportovně čím ohrozit.
No... Hradec vždycky na konci sezony skončil výš než tradiční český klub. Desetkrát v řadě. Vždycky. Všechno samozřejmě mělo svůj vývoj. Na jedné straně kopance v Pardubicích. Než přišli Petr Dědek s Ondřejem Heřmanem a s nimi i kus diktatury, v klubu se plácali od maléru k maléru. Jako kdybyste
