Svazu chybí síť skautů. Nechápeme základní linku, kolik koučů má koule?
Národní tým do dvaceti let v pondělí zahájil přípravu na domácí mistrovství světa, bude to velký turnaj, přehlídka světových talentů. Všichni si přejeme, aby si naši kluci sáhli na medaili, ale vzhledem k rozložení sil na mapě to bude strašně těžké. Nehledě na to, kolik hráčů do reprezentace dodává naše extraliga.
Například v útoku jde jen o čtyři hráče z dvaadvaceti nominovaných, kteří dostávají jakous takous příležitost. Otázku, proč jich není daleko víc, by si měl v prvé řadě položit hlavně svaz, posléze majitelé klubů a konečně manažeři s trenéry. Je to smutná vizitka naší nejvyšší soutěže.
Je na pováženou, že nejvíce prostoru v extralize dostává sedmnáctiletý Myšák v Litvínově, který má i nejvíc bodů. Devět. Což svědčí o tom, že se ve výchově českého hokeje muselo udělat množství chyb. Podívejte se na pardubického Blümela, který poslední dobou prakticky nehraje. Ten kluk má bilanci jednoho gólu ze čtyřiceti střel.
Když se podíváme pod pokličku, najdeme tam, že v našem hokeji chybí strategický koncept, který by plodil zajímavé hráče. A pokud nějací jsou, nedokážeme je zabudovat do áčka, odchází nám v drtivé většině ven. Do zámoří anebo jinam do evropských týmů.
Rozumím tomu, že draftovaní hráči, kteří sní o NHL, odejdou do kanadské juniorky, protože projekt CHL je nejblíže vstupu do elitní světové ligy. Neznamená to však žádnou záruku proniknutí do NHL. Kdyby v extralize dostával osmnáct minut za zápas, chlapský hokej mu dá víc než zámořská juniorka. Jenže teď přijde to zásadní.
Kolik zdejších trenérů má odvahu, koule, podržet tyhle kluky, dát jim opravdovou šanci, nasadit jim do
