Pro všechny je to zklamání. Prohra hodně narušuje naše postupové plány. Konec citace. Čas od času přijde ta krásná chvíle, kdy trenér českého týmu – opakuji: českého týmu – hovoří o úmyslech přejít přes Chelsea, a ještě k tomu do semifinále Evropské ligy. A nikdo se tomu nesměje. Spíš se to vezme jako něco běžného. Takhle mluvil po porážce 0:1 s londýnským velkoklubem slávistický trenér Jindřich Trpišovský. Muž, jehož tvář v kšiltovce zosobňuje heslo Nic není nemožné.
I před šesti lety svedl s Chelsea vyrovnané bitvy rival z Letné (a taky v tomhle kuse hrál jistou roli Eden Hazard), jenže tentokrát je za velkým zápasem hlubší, silnější příběh.
Takový, který nabízí inspiraci pro ostatní. Symbolický přesah. To, že podporuje i nějaké ty mýty, k budování tolik potřebných vzorů patří. Jako když se z trenérského odkazu velkých fotbalových vizionářů Jaroslava Hřebíka či Karla Brücknera, jejichž jméno fanklub moderního fotbalu zmiňuje nejčastěji, vybírá jen ta líbivá část.
Nyní jejich roli a rovněž úlohu svého posledního „předchůdce“ Pavla Vrby z dob první plzeňské éry přebírá Trpišovský. Proto teď ještě hlasitěji zní volání Hrajte jako Slavia! Odvážně. Aktivně. S presinkem, nejlépe vysokým, aby to bylo dostatečně odborné. Proti jakémukoli soupeři, za jakékoli situace. A kdo to nesplní, jako při nedávném výletu autobusem zaparkovaným ve Wembley, je zpátečník, jenž se zpronevěřil svěžím trendům.
Jenže tak samozřejmé to není. Je potřeba brát v potaz soubor proměnlivých podmínek a předpokladů, které ovlivňují úspěch, či neúspěch. O to víc vynikne Trpišovského trenérské umění. Do značné míry je unikátním úkazem – především tím, jak dokáže všechny faktory skloubit a těžit z toho.
Nejvíc vidět je herní styl jeho mužstva. Progresivní, přesvědčivý, v dobrém slova smyslu čitelný, efektní i efektivní. Své propracované koncepci třiačtyřicetiletý expert podřizuje výběr hráčů, umí s nimi skvěle pracovat, zaujmout je pro svou věc, vysvětlit jim jejich úkoly. Je úžasné sledovat, jak roste jejich sebevědomí. Vidí, že se zlepšují, obětují ego ve prospěch celku. K nesporné erudici, analytickým schopnostem a taktickým dovednostem, díky nimž je zábavou už jen odhadovat sestavu Slavie, přidává Trpišovský sociální a emoční inteligenci.
Stačí si všímat toho, jak o svých hráčích mluví veřejně: dá na rozdíl od jiných najevo nespokojenost nad hrou týmu, ale nikdy adresně nekritizuje. I těm, s nimiž nepočítá na nejvyšším levelu, dělá skvělou reklamu. Při tom se tak nějak přechází, že více než stopadesátimilionové investice do zahraničních posil Petera Olayinky, ale hlavně Alexandra Baluty se zatím adekvátně nezhodnocují.
Tento článek je součástí balíčku PREMIUM+
Odemkněte si exkluzivní obsah a videa!
Koupit
Už mám předplatné.
Přihlásit se
Témata:
fotbal, Slavia, blog, derby, overtime, sport, Štěpán Filípek, Jindřich Trpišovský, FORTUNA LIGA, Fotbal na Heureka.cz
