Kluk, co šel vždycky proti zdi, končí kariéru. Proč byl Jankto výjimečný?
BLOG JIŘÍHO FEJGLA | Jasně, každý si ho pamatuje jako „toho fotbalistu, co se přiznal“. Rozuměj, udělal coming out, prozradil světu svou homosexuální orientaci. Byl adorován i hejtován, přitom by vlastně nic takového neměl dělat. Jen prozradil přirozenou věc, bohužel ve zrychleném světě až moc démonizovanou.
Jakub Jankto, který dal v posledních dnech najevo, že končí interesantní kariéru, byl vždy trochu jiný, nezapadal do prostředí. Nakonec i ono oznámení o uzavření profesionálních časů udělal po svém. Na svůj instagramový profil přihodil, že je aktuálně asistentem trenéra v Dukle Praha u kategorie U7, tedy u těch nejmenších.
Žádná tiskovka, srdceryvná prohlášení, rekapitulace posledních let. Jankto to (zase) zvládl jinak. Ostatně tak se choval celý život, kdy na něj bylo vidět. Byl to kluk, který šel klidně proti zdi, když mu to přišlo jako dobrý nápad.
Nejprve zkusme osobní dojem. Jankto kopal za národní mužstvo od jedenadvaceti let. Když přijel na sraz, rozhodně se nebál rozhovorů, tiskových konferencí.
Levý záložník z Itálie hýřil zajímavými výroky, ale také sebevědomím. S ním nikdy neměl (aspoň na první pohled) problém, i když musel léta řešit svou sexuální orientaci. Možná to byla maska, kdo ví, zase natolik si Jankto k sobě lidi nepouštěl.
Nečekal, co se namane
Důvod je jasný, minimálně navenek se prostě přetvařoval, než udělal coming out. Nemusel, ale to je každého volba. Narodil se mu syn, prožil rozchod, který byl velmi rozebírán. Není divu, šlo přece o hráče národního mužstva.
