Derby svléklo Spartu donaha. Hra byla velké NIC, Priskemu se zbortila stavba
BLOG ŠTĚPÁNA FILÍPKA | Myslíte si, že jdete krok po kroku, pomalu odškrtáváte úkoly – a pak vám někdo vyrve plány z rukou a roztrhá je na kusy. Takhle dopadla v derby Sparta a její trenér Brian Priske. Jestliže od léta jsou největším tématem omyly stoperů Slavie, respektive její obrana, napjatě očekávaný zápas svlékl donaha tu letenskou. Neschopnost vyrovnat se s tragickou chybou a jakkoli čelit v prvním poločase tlaku slávistů i ochota nabídnout jim sebevražedně další a další údery, byly až šokující. To, že čtyři červenobílé projektily mocně otřásly Priskeho (pře)stavbou v pokročilé fázi sezony, je pro sparťany drtivé zjištění…
Sparťanská defenziva nabídla škálu chyb a zaváhání pestrobarevnou jako podzimní listí. Ostatně stejně jako ono padaly balony do její sítě. Góly Letenští nabídli svému sokovi jako na podnose. Čímž nemá být vůbec řečeno, že by si za nimi slávisté nešli – naopak, prokázali správné nažhavení, důraz, energii, hnáni kupředu plnými tribunami. Příkladně dohrávali všechny situace, prakticky žádný míč nepovažovali za ztracený. Počítali s tím, že i když k němu zrovna mají dál než soupeř, může vyplout a oni se k němu dostanou. A makali i směrem dozadu: i když Aiham Ousou málem zavinil vlastní gól, pořádně mu vyčinil Ondřej Lingr a i nějaký ten další moment zaváněl šlamastykou. Jenže slávisté se do ní reálně až na zmíněnou výjimku nedostali.
Sparta skutečně ukázala všechno, co se dá zpackat. Začalo to nepovedenou malou domů Martina Vitíka. Pro stopera reprezentační jednadvacítky to byl direkt při jeho postupném návratu po zdravotních trablech, kdy se probojoval zpět do základní sestavy. Přitom ve srovnání s Asgerem Sörensenem je všestrannější a perspektivní stoper. Jinou věcí je stále špatná souhra brankáře Matěje Kováře, jenž do sestavy prakticky naskočil rovnou z letadla z Manchesteru, se spoluhráči. Takový zápas na top úrovni může odhalit jeho rezervy, včetně nižší aktivity v šestnáctce i mimo ni.
Dalo by se pokračovat: špatný odkop Davida Pavelky ke střelci druhého gólu Jakubu Hromadovi. Nedůraz v pokutovém území nejen při třetí trefě v podání Lukáše Masopusta. Nebo situace před čtvrtým gólem, kdy se ukázaly nedostatky Caspera Höjera. Tedy muže právem velebeného za báječnou levačku a produktivitu, ovšem také jasnou slabinu v defenzivní řadě, na niž se může protivník zaměřit. Jeho styl bránění pro mnohé experty od začátku v podstatě nesplňuje základní požadavky. Alternativa na jeho místo i pozici stopera Jaroslav Zelený sráží povedené kousky chybami, Jan Mejdr je jako bek svým projevem poněkud „monotónní“ a Tomáš Wiesner se občas ukazuje jako učiněný defenzivní volnomyšlenkář. Není to tak vždy, ale důvodů ke znepokojení víc než dost.
V součtu s mizernou ofenzivou a neviditelným Janem Kuchtou se ve hře Sparty v prvním poločase nešlo chytit ničeho. Ale absolutně ničeho. Po přestávce se Letenští do zápasu dostali víc, ale do značné míry díky tomu, že Slavia utkání spíš kontrolovala. Priske, který i s celou lavičkou sem tam ztratil obvyklý glanc, doplácí na pozdní nástup k týmu a nutně potřebuje zimu, ale na to se nikdo ptát nebude. Všechno určitě není najednou špatně, i v těžkých podmínkách se však od něho čekají mimořádná rozhodnutí – taková, která zásahům do jeho lodi předejdou, ne že přijdou až po nich. Klubové vedení jinak bude řešit tradiční dilema: odvolat, a přiznat tím opět vlastní pochybení, nebo držet, dokud to už bude úplně zmatečné. To, co se dělo v první půli v Edenu, je v každém případě i přes ničivý psychologický dopad prvního gólu naprosto neomluvitelné.
Slavia předvedla v úvodním poločase impozantní výkon. Při všech svých problémech. Právem nechť si obrovský triumf užije. Ale Jindřich Trpišovský, který to vzal na tradiční děkovačku skluzem, jistě ví, že ho ještě (také) čeká fuška. S tím, aby jeho hráči uměli při postupném útoku dotáhnout akce do konce a neotupit je nadměrnými přihrávkami. S tím, aby se někteří naučili plnit jeho nároky nebo se dostali do formy. Speciálními kapitolami jsou případy Santos a Sor, kdy vedle sportovních ztrát může dojít i k těm ekonomickým. Takové nahrávky na smeč jako v neděli večer na slávisty čekat nebudou, nesmí si úspěch proti Spartě následně hned devalvovat. Jejich zrání bude pokračovat a protáhne se rovněž do jara.
Pražským „S“ (a ani Plzni) domácí liga neposkytuje úplně přesný obraz v zrcadle. Slávisté si z něho však podle všeho dokážou vzít víc…
| # | Tým | Z | Skóre | B |
|---|---|---|---|---|
| 1 |  | 30 | 68 | |
| 2 |  | 30 | 66 | |
| 3 |  | 30 | 57 | |
| 4 |  | 30 | 48 | |
| 5 |  | 30 | 46 | |
| 6 |  | 30 | 41 | |
| 7 |  | 30 | 38 | |
| 8 |  | 30 | 38 | |
| 9 |  | 30 | 37 | |
| 10 |  | 30 | 35 | |
| 11 |  | 30 | 35 | |
| 12 |  | 30 | 35 | |
| 13 |  | 30 | 32 | |
| 14 |  | 30 | 31 | |
| 15 |  | 30 | 28 | |
| 16 |  | 30 | 26 |
- Skupina o titul
- Play-off o umístění
- Skupina o záchranu
