Ferrari povoluje pod náporem vlastního tlaku. Zbytečně ztratilo mnoho bodů
Vnímání světa formule 1 je o to atraktivnější, v oč větších souvislostech jej chcete vnímat. Není to tak, že jeden fotbalový zápas končí, následuje restart a za týden jiný fotbalový zápas začíná. Příběhy se prolínají přes jednotlivé velké ceny a jednotlivé epizody dohromady tvoří pěknoudetektivní inscenaci.
Základ pro porážku Ferrari a Sebastiana Vettela nebyl položen v kvalifikaci na Velkou cenu Singapuru, ale už o čtvrt roku dříve, na francouzském okruhu Paula Ricarda. Tam totiž začala série kroků, které se dají charakterizovat jako unáhlené, zbytečné nebo prostě jen jako chyby. Ať je to co je to, Ferrari a Sebastiana Vettela to stálo již hodně bodů.
Po startu GP Francie v červnu letošního roku Vettel sestřelil Valtteriho Bottase z Mercedesu. Na konciprvního okruhu závodu byl Räikkönen a Sebastian Vettel předposlední, v cíli závodu nakonec pátý. Odhadem 8 ztracených bodů.
Velká cena Německa a vypadnutí z prvního místa po ztrátě koncentrace na mokré dráze. Pro Vettela mínus 25 bodů a pro Lewise Hamiltona plus 7 bodů (protože by nedojel první, ale objektivně druhý).
Domácí závod Ferrari na italské Monze. Kimi Räikkönen získal pole position, což se ukázalo jakoklíčový faktor k defenzivní jízdě Sebastiana Vettela v prvním kole závodu. Vrhlo jej to do ohniska souboje s Hamiltonem, který Vettel takříkajíc nevychytal. Vettel v cíli prvního kola závodu na předposledním místě, v cíli celého závodu nakonec čtvrtý. Kimi Räikkönen souboj s Hamiltonem nakonec prohrál. Vettel mohl mít s jistotou o 6 bodů více a Ferrari jako tým bodů z GP Itálie čtyřicet místo dvaceti pěti, které získalo.
Žádná z výše popsaných chyb nevznikla v důsledku tlaku vyvinutého Mercedesem, ale samotným týmem Ferrari, nebo dokonce přímo Sebastianem Vettelem. Filozofie maximální soustředěnosti a v maximální míře osvobození od kontaktu s médii má logiku, ale loňský rok ukázal, že se nedá asi udržet celou sezonu. Právě závodem v Singapuru 2017 začal rychlý pád Ferrari, které už pak jen sledovalo, jak mu utíká titul, což se nakonec také stalo dva závody před koncem sezony. Trpký pocit z nulového zisku bodů v Singapuru a Japonsku už nedokázalo rozmělnit ani vítězství v Brazílii.
Letos, jako kdybychom sledovali podobný scénář. Minimálně na řeči těla a výrazu ve tváři Sebastiana Vettela je to hezky vidět. Už za časů jeho působení v Red Bullu to bylo tak, že když věci nešly podle plánu, Vettel měl tendenci se zlobit a hněvat, což vede ke ztrátě koncentrace a chybám.
Zástupci Ferrari jsou poměrně agresivní vůči médiím při jakémkoli dotazu na téma chyb. Když je šéf Ferrari Maurizio Arrivabene vyzván, aby nabídl svůj komentář, začne novináře osočovat, jakoby se zlobil, že se vůbec ptají. Formule 1 je přitom ‚media business‘ – novináři a televizní štáby jsou jedním z pilířů celé soutěže. Chtějí zprostředkovat dojmy členů týmů fanouškům.
Energie soustředěná na postavení ochranného valu kolem Ferrari jako kdyby ubírala sílu soustředit se na uvolněnější přístup ke kvalifikacím a závodům. Strategické volby v závodech na Monze a Singapuru se ukázaly jako chybné.
Což na straně jedné je devizou sportu, na straně druhé jako kdyby tato rozhodnutí byla učiněna pod tlakem nikoli nezbytně ze strany Mercedesu, ale toho vlastního od Ferrari. A pod ním Ferrari v současné době povoluje. Uvidíme, jak se stáji z italského Maranella povede v dalším závodě, který se pojede za dva týdny (PP na Sport2) v ruském Soči.
