Extraligové týmy loni a letos: Skokanem je Třinec, Litvínov padá střemhlav dolů

Jiná písnička, ale bacha na uspokojení

V porovnání s minulou sezonou jsou největším letcem směr vzhůru. Ale divíte se? Oceláři si přes léto déle odpočinuli, kvalitně potrénovali a zároveň vylepšili kádr o čtyři zvučné posily. Od vydřené výhry v pátém kole nad Plzní už byli vynikající. Bodovali ve čtrnácti zápasech za sebou, osmkrát v řadě zvítězili. Nicméně v posledních čtyřech duelech formu hledají marně. Před reprezentační pauzou padli s Hradcem i Pardubicemi, po ní nestačili na Kladno a Kometu. Extralize sice pořád vládnou, nyní už jen s dvoubodovým náskokem. Výrazně si pomáhají v přesilovkách i oslabeních (24 % - 90 %).

V roli skrytého favorita

Vstup do předchozí sezony byl strašidelný. Za prvních 17 duelů jen dvě tříbodové výhry a desetkrát nula. Indiáni během podzimu klesli ke dnu, tehdy nový kouč Josef Jandač navrhl, že odejde. Nakonec vytáhl Škodovku na osmé místo, od elitní čtyřky ji dělilo šest bodů. Do nového ročníku tým vstoupil opačně a potvrzuje oprávněnost nominací na roli skrytého favorita. Pět zásahů v nedělní přestřelce se Spartou (5:6) bylo nejvíc v sezoně. Ale vítězné či bodové série jsou častější než porážky. Plzeň neprohrála víc než dvakrát po sobě.

Tým, co nejvíc deptá favority, ale…

Při poslední sezoně pod vedením Filipa Pešána se Tygři hledali, z obávaných šelem byla spíš koťátka, hra postrádala důkladný základ a potřebnou nebezpečnost. Byl u toho i Jiří Kudrna v roli asistenta, jenž po vypadnutí v předkole play off dostal důvěru k převzetí týmu. Posun je znát, Severočeši dost často udávají tón hry, soupeře obvykle přestřílí a jde jen o to, zda využívají vypracované příležitosti. Tygři jsou nevyzpytatelní v tom, že porážejí favority (dvakrát Pardubice, Kometu i Spartu), zatímco například s Litvínovem v obou případech padli. Přesilovka nadále zůstává málo účinná (13 %).

Jedou si (a pojedou) to svoje

Úřadující mistři předvedli výborný start, což v Brně nebývá obvyklé. Tam jsou zvyklí spíš na pomalejší rozjezd a údernější koncovku. Zatímco loni trenér Kamil Pokorný dlouho hledal optimální pojetí, které by sedělo jemu i většině týmu, play off podalo pádný důkaz, že se šablona násobená heroickými výkony našla. A přes léto se nevytratila. Po výtečném úvodu (šest výher v sedmi kolech) přišla rychta 0:8 na jihu Čech, nástup všedních dnů a tuhý boj. Kometa si nyní drží konstantní solidní úroveň s pravidelnými zisky a bez propadů. Nyní je pátá, což je umístění, které jí vyhovuje.

S Plekancem udrželi klid

Mezi sérii porážek se po úvodních deseti zápasech vklínilo jediné plnotučné vítězství za tři body. Děsivá bilance a zprvu mnohem horší vstup do sezony než před rokem. Tehdy přišla série porážek o něco později a Rytíři měli co dělat, aby se vymanili z barážového opevnění na 14. příčce. Než tam spadla Olomouc. Na letošních nezdarech se projevilo i rozsáhlé překopání mužstva. Tomáš Plekanec začal budovat jeho novou kostru. „Musíte si udržet klid a neuchýlit se k unáhleným krokům,“ řekl sportovní manažer. Tým ještě doplnil, stoupl si k trenérům na střídačku. Kladno se vzchopilo.

Venku je to fajn, doma často rozpaky

Paradoxně ani v předešlé sezoně nezačali zle, jenže zhruba od prosince se dostali do obrovské výsledkové i herní krize. Vítkovičtí hokejisté se vydrápali z bahna až v únoru, kdy jim už velel Václav Varaďa. Uznávaný kouč, který dostal od majitele Aleše Pavlíka téměř neomezené pravomoci, Ostravany pozvedl, nicméně stále to není ideální. Venku šlapou Vítkovičtí slušně, jenže doma jsou pátí nejhorší. Jejich výkony jsou jako na houpačce. Když už to vypadá, že se zvedají, přijde tvrdý náraz do zdi. Jako třeba nedávno v Hradci Králové, kde modrobílí ve všem zaostávali.

Nejlepší probouzeči z prvního spánku

Prvních deset zápasů loni a letos? Tři výhry, sedm porážek a tabulkové dno. Ale zatímco loni se pod Bílou věží třepali, co z toho bude, letos už byli optimističtější. Navíc pro zářijové „nulování“ měli jistou omluvu: kalvárii zranění v defenzivě. A jelikož po loňsku věděli, kudy z trablů ven, zůstali s hlavou nahoře. A pak to přišlo. Od října Hradec vyhrál tucet duelů ze třinácti, během té doby si vyladil hru tak, že je aktuálně tzv. nejvíc hot ze všech týmů. Zvlášť venku řádí, má nejlepší bilanci a paradoxně oproti domácímu ledu i vynikající přesilovky (24 %  - 10 %).

Přichází reminiscence z loňska

Aktuální desátá pozice je stále těžce nad plán, přisuzovaný Hanákům od zástupu expertů. Krátce před polovinou sezony se Kohouti ocitají na podobné pozici jako před rokem. Jenže víme, co loni následovalo, postupný pád až do baráže. V myšlenkách hráčů se nepříjemná zkušenost musí prohánět i nyní, kdy padli potřetí v řadě a popáté z posledních šesti bitev. Olomouc se musí co nejrychleji vrátit k poctivé hře, skládající se z maličkostí a vyhýbání se faulům, protože sudí se po reprezentační přestávce začali více zaměřovat na držení, hákování a vůbec „zpomalovací“ zákroky.

Výtečný nástup už je dávno zaparkovaný

Oceňovaný skvělý skok do nového ročníku je dávno zaparkovaný v garáži. Respekt z mistrovského zápolení po výsledkově děsivé přípravě sehrál pozitivní roli, prvotní energie však už vyprchala a teď je to v podání Motoru těžký syrový boj, jenž nezřídka drhne. Posledních deset utkání? Osm porážek, dvě výhry a řada otazníků. Negativní roli sehrálo zranění gólmana Milana Kloučka, kanonýr Nick Olesen také sundal nohu z plynu, respektive soupeři na něj nacházejí protizbraň, do toho stále chybí kapitán Michal Bulíř. Vedle nutného shromažďování bodů hráči i trenéři bojují o džob v další sezoně. 

Výpadky v dodávce proudu

Oprávněně si věří na Spartu, s níž padli za poslední dvě sezony jen jednou, umí porážet i Třinec, poškádlit Pardubice. Ale kolísavé výsledky stále připomínají výpadky v dodávce energie. Jednou svítí, pak zase zhasnou. Před rokem Karlovarští zahájili spíš rozpačitě, ale pak zabodovali i sedmkrát v řadě a vylezli na horní palandu. Tentokrát zaujal tým z lázeňského města okamžitě. Nevšedností a vkusností dresů i nástupem. Už byl pasován na skokana sezony. Než zase na chvíli vypnuli proud. V bodovém srovnání Energie vychází víceméně nastejno, ale tabulkově je citelně níž.

Míň bodů, lepší hra? Čeká se na rozřešení

Tohle byste možná nečekali, že? V hlavách vám zůstává, jak v Dynamu loni měnili trenéry, po říjnovém konci Marka Zadiny přišel z béčka Václav Baďouček, jenž se stejně nedočkal konce sezony. Data však mluví jasnou řečí, loni touto dobou mělo Dynamo o čtyři body více a drželo se na druhé příčce. Zatímco nynější a znovu natřískanější kádr sbírá body pomaleji. Pocitově to je trochu jinak, nyní máte dojem, že i přes různá škobrtnutí je na tom Dynamo lépe než před rokem, kdy z jeho hry dost často bolely oči. Navíc se nyní spoléhá na návraty dlouhodobých marodů. 

Pod Nedvědem lepší než Třinec

Umístění pražského giganta v tabulce se vzhledem k vyššímu počtu sehraných utkání proti ostatním může zdát zkreslující. Stejně tak celkové procento úspěšnosti, které vypovídá o mírném bodovém poklesu proti loňsku. Od výměny trenérů však činí 67 %, což značí pronikavé zlepšení. Z prvních dvanácti duelů sezony sparťané sedmkrát nevytěžili ani bod. Pavla Grosse vystřídal Jaroslav Nedvěd s novým štábem. Začali 10. října porážkou 3:6 doma s Pardubicemi. V následujícím tuctu utkání vyšli naprázdno jen dvakrát. Za stejné období jedou líp než Třinec.

Hořava je zatím král, ale nepřeceňovat

Po Litvínovu to jsou Bruslaři, kteří zaznamenali největší sešup. S blížící se polovinou základní fáze se loni vyhřívali na třetí figuře, především díky fantastickému brankáři Dominiku Furchovi, nakonec však končili sezonu zbídačení křivdou ve čtvrtfinále play off. Tenhle stín jako by setrval i v novém ročníku, na pár výtečných výsledků připadla řada horších a bylo otázkou času, kdy vedení BK sáhne k obvyklému kroku – výměně trenérů. Miloslav Hořava je obrovský úlovek, s jeho nástupem přišel maximální zápis šesti bodů, ale vyhráno není. Bruslaři musí zvednout hru, první zisk po změně jim přihráli i soupeři.

Nejhorší jsou celý rok

Pád nepřišel až s letošním podzimem. Nejde jen o propastný rozdíl v porovnání s úvodem obou sezon. Verva si vedla zdaleka nejhůř ze všech týmů v celém roce 2025. Ještě loni touto dobou se Litvínov vyhříval v nejvyšších poschodích. Vyhrál prvních sedm utkání, změnu letopočtu prožíval na vrcholu extraligy. Potom následoval sešup. Podepsala se na něm zranění klíčových opor a užší kádr, k tomu se přidala nejistota kolem budoucnosti klubu. Z prvních 16 zápasů Litvínov vytěžil sedm bodů. I když přišlo zlepšení, nabral velkou ztrátu.