Video se připravuje ...
Špatná zpráva je, že vítězný oštěp si Jakub Vadlejch na mistrovství světa do Budapešti nevzal. Ta dobrá je, že si ho může půjčit. „Já si x let nevozím oštěpy svoje, většinou si půjčuju kluků,“ usmívá se oštěpařská světová jednička, která v pátek vstoupí na šampionátu do kvalifikace (11.45).
Na mistrovství světa v Budapešti si oštěpaři podle nových technických pravidel můžou vzít s sebou do závodu dva své vlastní oštěpy i v případě, že stejný typ dodají organizátoři. Jakub Vadlejch si ale situaci na letišti nekomplikoval, přiletěl podle svého zvyku bez náčiní. To své si vybere přímo na stadionu. V závodě totiž může použít oštěp od pořadatelů, ale také od ostatních závodníků.
„Mám i některé oházené, takže jsem rád, když ten dotyčný na závodě je a používám jeho,“ usmívá se Vadlejch. „Je to krok kupředu. Oházený oštěp je něco úplně jiného, než když se vezme čerstvě rozbalený. Ty letové vlastnosti jsou úplně jiné.“
Vadlejch si v poslední době oblíbil žlutomodrý oštěp od finského soupeře Olivera Helandera. Házel s ním na Diamantové lize v Dauhá a mítinku v Turku. A skvěle se mu s ním dařilo. Právě na těchto závodech hodil své dva nejdelší hody v roce – v Dauhá 88,63 metru, v Turku 89,51, což je dodnes nejdelší světový výkon roku.
„S Helanderem si děláme srandu. Posledně, když jsme byli v Lausanne, říká ‚Hele, nevzal jsem ti oštěp…‘“ směje se Vadlejch.
Helander používá oštěpy švédské firmy Valhalla, která vyrábí vybavení pro několik sportů a v poslední době ovládla oštěpařský trh. Její závodní oštěpy jsou vytvořeny ze stoprocentního karbonu. Výrobce uvádí, že náčiní je náchylné na technické chyby. Pokud hod není ideální, tak dobře neletí. Ale pokud ho závodník trefí přesně, konstrukce oštěpu naopak pomáhá, aby doplachtil daleko.
„Začínám se přizpůsobovat směru všech oštěpařů současnosti. Valhalla v tom poli převládá. Možná se tam něco muselo změnit, protože ze třiceti oštěpů na závodě máme tak pětadvacet od nich,“ vysvětluje Vadlejch.
Jeden takový oštěp přijde na tisíc eur (přes 24 tisíc korun). Pořád je ale třeba závodník s dostatečnou energií i technickou vytříbenosti, aby ho zahodil daleko. Vadlejch má k tomu na mistrovství světa ty nejlepší předpoklady.
Letos je světovou jedničkou, patří mu tři z pěti nejdelších hodů roku. A má za sebou skvělou medailovou sérii na vrcholných akcích. Na olympiádě v Tokiu před dvěma lety získal stříbro, vloni na MS v Eugene bronz a na ME v Mnichově taktéž stříbro.
„Ono to nedělají jenom ty velké akce. Snažím se podávat standardní výkon i na Diamantových ligách. Je fakt, že když člověk hází téměř každým závodem osmdesát pět, tak si věří, že těch osmdesát pět hodí. Tím se vytváří sebevědomí a chtíč hodit dál a dál,“ říká Vadlejch. „Poslední roky tomu dávám opravdu všechno. Letos je pro mě ta výchozí pozice jasně nejlepší.“
Na Němce Juliana Webera, který ho vloni připravil o zlato na mistrovství Evropy, Vadlejch narazil hned po příletu do Budapešti. Olympijského šampiona Níradže Čopru naopak delší dobu neviděl. Ind se zatím kvůli potížím s tříslem v sezoně ukázal jen dvakrát, červencový mítink Diamantové ligy v Monaku vynechal.
„Ptal jsem se různých lidí, jestli ví, proč nezávodil. A jestli je v pořádku. Prý je v plné přípravě a stoprocentně připravený na mistrovství světa. Na druhou stranu, jinou odpověď jsem ani nečekal,“ usmívá se Vadlejch. „Jde o to, jestli nejít Monako byl kalkul, že by ještě z deseti procent cítil to tříslo. Přece jen tohle je dvoukolový závod, není to Diamantová liga, kde máte šest pokusů a můžete se tam vyprášit. Tady by to přece jen chtělo v té kvalifikaci něco s tělem pošetřit, aby ve finále předvedlo maximum. On nemá ani pět závodů za 365 dní, což hovoří samo za sebe.“
Témata:
atletika, sport, Olympijské hry, mistrovství světa, Dauhá, Monako, Diamantová liga, Budapešť, Jakub Vadlejch, Turku, Letní olympijské hry 2021, Valhalla, Sport na Heureka.cz
Související články
