Jako asfalti zdravíme všechny, poslušně hlásí vojín Maslák

Pavel Maslák byl spolu s dalším atletem Jakubem Holušou a bronzovými čtyřkajakáři z Londýna Josefem Dostálem a Lukášem Trefilem na vojenském přijímači ve Vyškově.

Do armády vstupují sportovci proto, že tak budou mít výhodnější podmínky v přípravě a budou moci být i lépe oceněni než civilní zaměstnanci armádního klubu Dukla. Už za sebou mají i slavnostní přísahu na Pražském hradě.

Pavel Maslák se na tiskové konferenci ke Zlaté tretře představil ve vojenské uniformě - právě totiž absolvuje přijímač • Květoslav Šimek, iSport.cz

Jak jste, Pavle, vojenský přijímač zvládnul?
„Ani nevím, co všechno můžu říct. (usmívá se) Upozorňovali mě, že nemám říkat všechno. Takže ve zkratce – na přijímači jsme byli normálně s profíkama. Ti jej mají na tři měsíce, ale to my nemůžeme, musíme i trénovat. Tak máme přijímač rozdělený na tři fáze. A první fáze byla jen o tom, abychom se naučili teorii a dobře pochodovat. Protože jsme měli přísahu před prezidentem a majoři chtěli, aby to bylo tip ťop.“

Co vám šlo lépe? Teorie nebo pochodování?
„Teorie. Záleželo tedy jaký předmět, ale nebyla moc těžká. Ani jsem se nemusel moc učit. A pochodování bylo taky v pohodě.“

Takže kontrolní otázka - kolik západoněmeckých soudruhů se vejde do obrněného transportéru?
(zasměje se) „Tak zrovna takové věci jsme se neučili...“

Jak byl přijímač náročný fyzicky?
„Jsou tam tréninky tělesné vytrvalosti a zdatnosti, ale jsou přizpůsobené i těm nejhorším, takže pro nás sportovce to byla procházka. A když jsme chodili běhat za trest, tak jsme šli tempo podle nejpomalejšího. Dá se říct, že já tam při běhání skoro chodil.“

Za co jste dostal trest?
„Já za nic, ale když někdo něco provedl, byla potrestaná celá jednotka.“

Mazáci na vojně ještě fungují?
„Vůbec. Samozřejmě jsme asfalti, nemáme žádnou hodnost, takže zdravit musíme všechny. Ale jak to chodilo kdysi na vojně, že bychom byli nějak šikanováni, to vůbec.“

Promiňte – říkal jste asfalti?
„Ano, protože na maskáčových uniformách jsme měli jen takové čistě černé nálepky. Bez hodností, bez pecek. Svobodníci už mají alespoň jednu, my nic. Tak se nám říká asfalti.“ Sprinter Pavel Maslák v přestrojení. • Iva Roháčková

Vy jste docela živel, nebylo pro vás těžké se ukáznit a fungovat podle daného řádu?
„Já jsem flegmatik, bylo mi to jedno. Nevadilo mi, že musíme někde stát, ani se nepohnout. Já si tam vlastně odpočinul.“

Jakou očekáváte vojenskou kariéru?
„Vojenskou asi žádnou, spíš bych rád posunul tu atletickou. A třeba to půjde spolu, že pecky přijdou s medailemi. Až dokončím přijímač, tak dostanu hodnost, dvě kolejnice. Budu rotmistr. To už je celkem vysoko.“

Na závody budete nosit zelené rukávy s lampasy?
(pousměje se) „Mám i zelené, ale nosit je asi nebudu. Protože by se mi to moc barevně nehodilo k dresu a tretrám.“

Střelby jste v přijímači stihnul?
„Nestihnul, protože jsme byli převelení do Prahy a tam už to vyzkoušet nepůjde. Kluci se střelbou a zákopy začínali až teď a to už jsme museli odjet. Škoda, to by byly docela zajímavé věci.“