Mluví se o něm jako o muži, který do 21. století vstoupil s více než dvacetiletým předstihem. Co vstoupil, doslova vletěl. Americký dálkař Bob Beamon vytvořil na olympiádě 1968 v Mexiku světový rekord v hodnotě 890 cm, jeden z největších sportovních výkonů všech dob. Na Zlaté tretře v Ostravě se stal jednou z největších hvězd.
Beamon (66) do Ostravy dorazil už v úterý a ve výborné náladě. „Nákupy. Našel jsem tady velké slevy. Doufám, že v pátek půjdu zase,“ popsal slavný atlet s úsměvem, co ho při jeho první návštěvě Česka nejvíc zaujalo.
Velkým zážitkem však pro sportovní legendu bylo hlavně setkání s Věrou Čáslavskou, další osobností olympiády v Mexiku. Už v roce 1968 vnímal Beamon její příběh jako jeden z těch velmi silných, přesahujících hranice sportu. Netajil se tím, že i po letech má s Čáslavskou o čem mluvit.
V sedmdesátých letech minulého století se potkávali, když pracovali pro mexickou vládu a propagaci sportu. Teď se znovu setkali v Ostravě. „Prožili jsme spolu pár skvělých let, ona byla a je stále legenda v její době a napořád,“ řekl Beamon a čtyřnásobné olympijské vítězce z Mexika, která se v dějišti Her i vdala.
Jejich výkony se zrodily v politicky velmi složité době, což Beamon dobře vnímal.
„V USA jsme měli témata Afroameričanů, byly studentské nepokoje v Mexiku, v tom roce byl zabit Martin Luther King a Bob Kennedy. V Československu probíhaly změny,“ vypočítal. „Říkám tomu období rekonstrukce nové éry,“ dodal.
Mluvit je mu však souzeno pochopitelně hlavně o jeho skoku 890 centimetrů. Tak je tomu už pětačtyřicet let ode dne, kdy se k letu v Mexiku odrazil.
Beamon trpělivě vypráví, jak rozhodčí po jeho skoku museli rychle sehnat měřící zařízení, protože to instalované nestačilo. A jak ani po oznámení hodnoty skoku nevěděl, co vlastně dokázal, protože na centimetry nebyl zvyklý počítat. Až když jeho kouč a závodník v jedné osobě Ralph Boston po třiceti minutách přinesl oznámení, že skok byl dlouhý přes devětadvacet stop, pak Beamon na kolena a v úžasu zůstal při zemi.
Rekord překonal o 55 centimetrů. „Připadal jsem si jako v jiném vesmíru,“ řekl. „Boston musel zůstat klidný, protože skákal také. Další atleti ale ke mě běželi a jásali,“ vybavuje si Beamon.
V současnosti pracuje pro olympijské muzeum na Floridě a věnuje se i muzice, hraje na bubny. Z basketbalu, navzdory tomu, že byl draftován Phoenixem do NBA, naopak brzo vypadnul.
Podobně jako výškař Dick Fosbury, který na olympiádě v Mexiku poprvé skákal flopem, musí i Beamon na otázky kolem svého průlomového činu odpovídat všude, kam přijede. Prý ho to ani v nejmenším neunavuje.
„Miluji to, je to skvělé. Nebýt toho, neměl bych šanci přiletět do České republiky,“ řekl.
V Ostravě adresoval i vzkaz začínajícím atletům a hlavně jejich rodičům, aby věděli, co vrcholový výkon obnáší.
„Pro rodiče mám tu radu, aby děti k ničemu nenutili, aby si skrze ně neplnili svoje nejtajnější sny. Děti si musí najít vlastní cestu. A jak rodiče poznají, jaká cesta to je, měli by je plně podpořit a motivovat,“ řekl Beamon.
Autoři: jip, nit